"Neexistuje ‚buď a nebo‘, opatření proti suchu jsou jedním komplexem", říká Petr Kubala

Jak se Česko připravuje na riziko sucha? Je budování opatření proti suchu složité?

Sdílejte článek: LinkedIn

"Neexistuje ‚buď a nebo‘, opatření proti suchu jsou jedním komplexem", říká Petr Kubala

3. ledna 2018

Rozhovor, kterým začínáme rok 2018, vznikal více než 1 rok, resp. byl pořízen už v prosinci 2016. Následoval pak čas ladění některých detailů, což s ohledem na vytíženost pana RNDr. Petra Kubali je zcela pochopitelné. Podařilo se, a rozhovor s generálním ředitelem státního podniku Povodí Vltavy na stále aktuální téma „sucho“ spatřil světlo světa. Tímto děkujeme nejen jemu, ale i vám všem za přízeň a přejeme úspěšný a pohodový rok 2018. Prosím, seznamte se, Petr Kubala. 
 
Jak se Česko připravuje na riziko sucha? Je budování nebo zvažování opatření proti suchu složitější než v případě povodní? A uvědomují si Češi žijící ve „vodním blahobytu“ vůbec riziko sucha? O tom jsme si povídali s ředitelem státního podniku Povodí Vltavy RNDr. Petrem Kubalou.
 
Musí v současné době vodohospodáři řešit spíše sucho, nebo spíše riziko povodní?
 
„Když se podíváme na povodeň v roce 2002, tak ta kulminovala v srpnu. A hned v srpnu 2003 bylo sucho. Můžu uvést příklad na největším díle Vltavské kaskády – na Orlíku – kde po velké povodni 2002 chybělo v srpnu 2003 patnáct metrů vody. Setkávali jsme se s tím, že si provozovatelé kempů, hoteliéři nebo provozovatelé lodí v roce 2002 stěžovali, že je vody moc, ať si ji dáme pryč, a o rok později si znovu stěžovali, jak to, že v nádrži voda není. Když si uvědomíme, že pokles o pár metrů svisle znamená na břehu desítky metrů. Kdy se posuneme dál a podíváme se na povodeň 2013, tak ta kulminovala v červnu a už na konci června a potom v červenci a srpnu bylo sucho. Takže ta suchá období nám pokaždé šla těsně po povodních a třeba nádrže, které byly odpuštěny z důvodu rezervy pro povodně, se podařilo naplnit až pak o rok později. Protože následovala období, kdy například zima 2013-2014 byla téměř bez sněhu, tudíž nedošlo k obnovení těchto vodních zdrojů. Ruku v ruce s tím jde negativní dopad na režim podzemních vod, kde je sice určité zpoždění, ale ani tyto zdroje nebyly dotovány.“
 
Jak moc složité je připravovat se zároveň na povodně a zároveň na možnost sucha? 
 
„Když přišel rok 2015, který označujeme jako suchý, ale zase to nebylo nic extrémního. Bylo to ale v novodobé historii citelné, něco, na co jsme nebyli zvyklí. Najednou vyvstala nutnost dělat opatření, která se mohou zdát v rozporu s těmi protipovodňovými. Na druhé straně ale existují opatření, která slouží jak pro protipovodňovou ochranu, tak pro případ sucha. Dřívější zájem, aby byly nádrže co nejvíce vypuštěné, vystřídal zájem, aby v nich zůstal dostatek vody a aby mohly zajišťovat odběry vody, minimální průtoky na dolních úsecích vodních toků atd. Veřejnost už ale neřešila období, kdy se musí tyto nádrže naplnit. A my reagujeme na předpovědi, které se mohou, ale nemusejí naplnit. Naše spolupráce s ČHMÚ je velmi úzká, protože kdybychom měli stoprocentně reagovat na každou předpověď a něco například upustili, tak už to pak nenaplníme. To je asi nejsložitější místo v celém tom procesu.“
 
Takže nejde zdaleka jen o reakci na to, co právě probíhá?
 
„Celé to probíhá kontinuálně. Pracujeme s dlouhodobými předpověďmi, a pokud pak přichází třeba nějaké riziko povodní, pak přicházejí na řadu hlavně předpovědi krátkodobé. V intencích manipulačních řádů jednotlivých nádrží se pak na tyto předpovědi reaguje a je na nich, aby držely optimální hladinu a aby v případě, kdy třeba sněhová pokrývka bude, vytvářely prostor na zachycení vody. Zároveň tím nádrž naplníte a zároveň ochráníte lidi před povodněmi.“
 
„Sucho jsme sami nezažili, není tak lehké přesvědčit lidi o nutnosti opatření.“
 
V čem jsou opatření proti suchu komplikovanější, než ta proti povodním?
 
„Co se týká povodní, tak existují programy, existují možnosti, jak dělat opatření, která nám negativní dopady těch povodní sníží. Území, na které dopadne povodeň, je snáze definovatelné, na rozdíl od toho, které postihne sucho. Oblast, na které se sucho projeví, může mít samozřejmě negativní dopad i na mnohem širší oblasti, které v tu danou chvíli suchem postižené nejsou – z hlediska energetiky nebo potravinové soběstačnosti. To už jsou plošné dopady, které postihnou mnohem více obyvatel. A s tím ještě úplně pracovat neumíme. Opatření proti suchu jsou složitější hned z několika úhlů pohledu. Ten první je, že jsme to sucho sami pořádně nezažili. Takže přesvědčujte někoho, že musíme dělat nějaká opatření kvůli suchu, když tu ještě nebylo, ale my víme, že bude. Rozdělit musíme taky sucho a nedostatek vody, to jsou dva pojmy, které nejsou totožné. Druhá věc je ta, že ta opatření proti suchu jsou výrazně širšího charakteru a je nutné je řešit na podstatně větší ploše. Tady můžeme být rádi za to, že v roce 2015 na základě činnosti Mezirezortní komise voda – sucho, ve které se propojuje hned několik ministerstev, vznikl materiál, který byl vydán usnesením vlády 620 z roku 2015 a který hovoří zhruba o padesáti úkolech, které je nutné začít řešit a prověřovat ve vztahu k eliminaci negativních dopadů sucha. Jedná se o prověřování stávajících strategií, dokumentů, legislativní, ekonomické nebo výzkumné záležitosti. Důležité je, že se tento proces nastartoval a že nějakým způsobem běží. Vláda si to hlídá a výsledky plnění těchto úkolů projednává.“
 
„Jsme na střeše Evropy, udělejme si z toho výhodu.“
 
Existuje tedy nějaké základní pravidlo, kterým by se opatření proti suchu u nás měla řídit?
„Nechci hovořit o konkrétních opatřeních, ale co je zřejmé: Jsme na střeše Evropy a veškerá voda od nás odtéká. Udělejme si z toho výhodu. Málokterý stát má tu možnost, aby si vodu, která mu naprší, v maximální možné míře zadržel. Většina států je závislá na vodě, která jim přiteče. Alfa a omega všeho je maximální možnost zadržet vodu v krajině. To za poslední desítky let vzhledem ke způsobu využívání krajiny v období minulého režimu vzalo za své, v posledních letech se ale ta situace mírně zlepšuje. Základem všeho je právě retence vody v krajině. A abychom dosáhli maximální efektivity v zadržení vody tam, kde spadne, musíme začít třeba u změny způsobu obhospodařování zemědělských pozemků. Další věcí je zamezování erozi, budování rybníků, malých vodních nádrží, mokřadů. A všechny tyto věci spolu souvisí. Jsou to ale všechno věci, které nějakou dobu trvají, a to zejména proto, že jsou složité na vypořádání majetkoprávních vztahů. Jako příklad může sloužit revitalizace vodních toků. Náš podnik dělá revitalizaci devět let, a z toho sedm a půl roku vypořádáváte majetkoprávní vztahy a za rok a půl to máte stavebně hotové. Všechno jsou to ale opatření, která – kdyby pořádné sucho nastalo právě teď nebo v následujících letech – nejsou realizovatelná okamžitě.“
 
Tato opatření tedy dostávají přednost před mediálně „atraktivnějšími“ otázkami budování přehrad?
 
„A pak je tu právě kontroverzní situace kolem budování některých dalších opatření, například vodních děl. Je pravda, že občas je to v médiích prezentováno, řeknu to zjednodušeně, že žádné přehrady nepotřebujeme, že je to zbytečné, že potřebujeme chránit krajinu a tak dále. Opatření, o kterých jsme hovořili, jsou pouze jedním z mnoha bodů. Zpomalí a sníží odtok z naší republiky, ale ve chvíli, kdy dojde k nedostatku v zásobování obyvatel pitnou vodou, tak ani jedno z těchto opatření vám vodu pro zásobování negeneruje. Tudíž je potřeba vodu někde akumulovat, aby mohli být obyvatelé zásobeni. A to jde jenom pomocí těch nádrží. Zásadní – a z mediálního hlediska nešťastný – problém je, že jsou tato opatření stavěna de facto proti sobě. Jako „buď“ a „nebo“. Ale ono to tak není, ono to spolu souvisí. Jako první se musíme věnovat té retenci vody v krajině, ale zároveň musíme myslet na období, kdy nastane nedostatek vody pro zásobování. Abychom měli možnosti akumulovat vodu v místech, odkud bude to zásobování prováděno. Čili není to „buď a nebo“, je to retence – a – vodní díla.“
 
„Zadržování vody v krajině a vodní díla spolu souvisí. Není to buď a nebo.“
 
Když jste zmínil zadržování vody v nádržích pro účely zásobování obyvatelstva, tak v jakém časovém horizontu je reálné, pokud přijde velké sucho, že v Česku nedostatek vody nastane?
 
„Není to podle mě otázka jednoho roku. Připravujeme i další opatření – a ta souvisí s usnesením vlády č. 620 – kdy prověřujeme a děláme studie proveditelnosti třeba na propojení vodohospodářských nebo vodárenských soustav. Pokud by nastal nějaký problém, je priorita jít právě touto cestou – tj. využívat to, co máme. Jedna z aktuálních věcí: Dlouhodobě je jedno z nejsušších míst v České republice Rakovnicko, kde jsme teď prověřovali možnost dotace z Nechranické nádrže v povodí Ohře právě do povodí Rakovnického potoka. Samozřejmě náklady jsou poměrně vysoké, ale na druhou stranu realizovatelnost je poměrně příznivá, protože by se veškerá tato opatření dala realizovat na státních pozemcích. Majetkoprávní vztahy – to je alfa a omega všeho.“
 
Takže se spíše uvažuje o podobných projektech, než třeba o budování nových nádrží?
 
„Pokud by tedy sucho nastalo, tak se domnívám, že bychom si zezačátku vystačili těmito opatřeními. Je to ale věc dlouhodobá. Lokalit hájených pro vodní nádrže jsme měli nejdříve stovky, pak 205, pak jsme skončili na 192 a nakonec jich je v tom generelu 65. Není to ale o tom, že by se mělo stavět 65 nádrží, je to o tom, že my nevíme, kde přesně budou ty negativní dopady největší. Takže těmi potenciálními lokalitami je pokryto celé naše území, abychom ve chvíli, kdy to bude potřeba – a troufám si říct, že to není otázka naše, ale dalších generací – byli schopni zvolit, kde nějaká opatření vybudujeme. Třeba to bude jedna nádrž, třeba dvě. A proto mi přijde trochu škoda, jaký je kolem toho rozruch a boj. Takový přístup je krátkozraký. Na druhou stranu mi taky přijde, že lidé začínají tyto věci respektovat a uvědomovat si je a že jako národ snad nejsme tak nerozumní, jak to na první pohled může vypadat.“
 

Další názory

Lidé a názory

Výstavba nových vodních nádrží není v Německu na "pořadu dne"

2. května 2018

Rozhovor s paní Heide Jekel ze Spolkového ministerstva životního prostředí, ochrany přírody a jaderné bezpečnosti SRN

Lidé a názory

Zbrojení proti suchu probíhá i na Slovensku

29. března 2018

Rozhovor s generálním ředitelem sekce vod Ministerstva životního prostředí Slovenské republiky.

Lidé a názory

Voda (opravdu) základ života

20. září 2016

Odborníkům to není třeba opakovat, ale laická veřejnost o tom nemá tušení. V Čechách je nedostatek vody a trend, který je spíše nepříznivý, bude s nejvyšší pravděpodobností pokračovat i v budoucích letech.

Lidé a názory

Dobrý hospodář by měl utáhnout kohoutky

14. září 2016

Množství srážek, které spadne na území našeho státu během roku, jen těžko ovlivníme.