Výzvy pro moderní města: Zkapacitnění sítě i hospodaření s dešťovkou

Problematika dnes zajímá stále více nejen majitele zahrad u chalup a rodinných domů, ale i celá města a obce.

Sdílejte článek: LinkedIn

Výzvy pro moderní města: Zkapacitnění sítě i hospodaření s dešťovkou

25. června 2017

Investice do odvodu dešťové vody, případně do kompletní kanalizace totiž v jejich rozpočtech tvoří nemalé položky a řešení zaměřená na úspory tak mohou podobné investici přinést rychlejší návratnost. V čem tedy spočívají hlavní výzvy pro práci s vodou ve městech?
 
Prioritou systémů velkých měst je samozřejmě non-stop dodávka pitné vody, o nic méně důležité je ale i odvedení a následné vyčištění vody odpadní. Nedostatečná údržba kanalizačních systémů může mít dopad na životní prostředí a způsobit hygienické problémy. Nejde přitom jen o potenciální přetékání ucpaných nebo nedostatečně kapacitně řešených systémů, které ohrožuje ulice i suterénní prostory a sklepy. Přetížení nevyčištěných částí kanalizačního systému také zvyšuje tvorbu sirovodíku, který urychluje korozi trubek.
 
Jedním z problémů je také stáří a kvalita distribuční sítě. V mnoha hustě obydlených oblastech totiž ztráty dosahují i 30 až 40 % rozváděné vody. Znamená to nejen plýtvání komoditou, která je v dnešních městech čím dál cennější, ale také finanční ztráty. Nedostatečná investice do obnovy a údržby sítě se tak může v budoucnu výrazně prodražit.
 
 
Hospodaření s vodou dnes navíc už neznamená jen dodávku vody a její zpětné odvedení. Města si začínají pomalu uvědomovat, že mohou přebytečnou vodu zadržovat v místě jejího dopadu, opakovaně ji využívat nebo nechat infiltrovat do podzemí postupně. Taková optimalizace nakládání s vodou ve městech může následně významně snížit náklady na provoz čistíren odpadních vod. Základní pravidlo je přitom jasné – déšť, který dopadne na neprostupnou plochu, se nemá kam vsáknout, voda odtéká bez užitku a navíc může působit další škody. Inspiraci mohou česká města hledat na západ, na sever i na východ od nás. V Kodani se podzemní nádrže na dešťovou vodu staly součástí dětského hřiště, v Berlíně plní dešťovka jezírka v centru města a v Bratislavě plánují speciální dešťové zahrady, které se mohou proměnit v jezírka a v létě zlepšit mikroklima přehřátého města.
 
Odstranění nepropustných ploch svádějících dešťovou vodu nejen do vodních toků, ale především do kanalizace, tak může být řešením pro přetížené čistírny odpadních vod. Neexistuje totiž žádný důvod, aby se dešťová voda sváděla do kanalizace a čistila spolu s vodou odpadní. Uvědomuje si to i stát, konkrétně Ministerstvo životního prostředí, které po dotacích na nádrže na dešťovou vodu určených pro fyzické osoby plánuje podobnou motivaci i pro města a obce.
 
Možností, jak vodu v zastavěných územích zadržet, je mnoho. Řada z nich lze realizovat poměrně jednoduše, jedná se především o travnaté plochy namísto rozsáhlých ploch z betonu nebo dlaždic. Nejde přitom jen o budování parčíků či soustav zatravněných ploch namísto rozsáhlých betonových náměstí či parkovišť. Jak nám ukazuje příklad dalších evropských měst, ideální je umístit různé zatravněné příkopy či prohlubně tam, kde za dešťů dochází k akumulacím vody, například na úpatí svahů, kolmo na soustředěné dráhy odtoku ve svažitých pozemcích (podél komunikací), nebo jako obvodové pásy budov či stromů. Druhou fází – možná pro ta odvážnější města – jsou pak zatravněné střechy, přístřešky na zastávkách nebo budování vertikálních zahrad. O to se v našich městech zatím pokoušela jen hrstka občanských sdružení nebo sousedských aktivit.
 

Další články

O čem se mluví

Proč (ne)vyhánět vodu z měst

12. června 2017

Vídeň má Dunaj, Paříž Seinu, Londýn Temži, Petrohrad Něvu, Praha Vltavu a Brno Svratku.

O čem se mluví

Pitná voda ve městech: Odkud ji berou Praha a Brno?

29. května 2017

Chcete vědět, kde největší česká města hledají zásoby pitné vody?

O čem se mluví

Kohoutky v českých městech: Kolik u nás platíme za vodu a kdo má na cenu vliv?

21. května 2017

Proč platíme v každém městě za vodu jinu částku?

O čem se mluví

Vysokoškoláci šetří vodou nejvíc, sucho jako problém ale vnímají nejméně

15. května 2017

Podívejte se na pokračování exkluzivního průzkumu, který pro náš projekt vypracovala agentura Ipsos.