Vysokoškoláci šetří vodou nejvíc, sucho jako problém ale vnímají nejméně

Podívejte se na pokračování exkluzivního průzkumu, který pro náš projekt vypracovala agentura Ipsos.

Sdílejte článek: LinkedIn

Vysokoškoláci šetří vodou nejvíc, sucho jako problém ale vnímají nejméně

15. května 2017

Výrazné sucho postihlo Česko především v roce 2015. Způsobilo miliardové škody zemědělcům, zkomplikovalo život vodákům a půjčovnám lodí, zhoršilo kvalitu vody ke koupání, v řadě obcí vedlo k zákazu zalévání vodou z vodovodního řadu a jistě bychom si vzpomněli i na další komplikace, které přineslo většině z nás. Díky tomu proniklo sucho na stránky nejčtenějších novin, do hlavních zpravodajských relací a stalo se tak tématem i pro „obyčejnou” českou domácnost. Jak jsou na tom ale Češi s vnímáním sucha? Kdo u nás šetří vodou. A proč? 
 
Vysokoškoláci vnímají nebezpečí sucha méně intenzivně než lidé se základním vzděláním
 
Na průzkumu provedeném během září 2016 je vidět, že téma sucha začíná Čechy obecně více znervózňovat. Sucho a s ním spojený nedostatek vody vnímá určitě nebo spíše jako problém přes 76 % obyvatel naší republiky. Nijak výrazně se přitom neliší vnímání mužů a žen - to, že je sucho určitě problém, odpovědělo 39,5 % mužů a 40,9 % žen. Zajímavé jsou v tomto ohledu ale odpovědi respondentů s různým stupněm vzdělání. Nejvýrazněji totiž vnímají nedostatek vody jako nebezpečí lidé se základním vzděláním (téměř polovina z nich odpověděla, že je sucho určitě problém), zatímco mezi vysokoškoláky odpovědělo stejně jen necelých 36 % respondentů.
 
Vnímání sucha a nedostatku vody - sociodemografický detail z hlediska pohlaví, věku a vzdělání
    
Více šetří muži a starší generace
 
Pokud se detailněji podíváme na to, kdo a proč u nás vodou šetří (jak už jsme psali v předchozím článku, to, že se vodou snaží cíleně šetřit, uvádí přes 86 % respondentů), zjistíme, že o něco důkladnější jsou v tomto ohledu muži. Vodou jich podle průzkumu šetří přes 88 %, u žen je to zhruba o tři a půl procenta méně. Z výsledků také vyplývá, že nejšetrnější skupinou jsou lidé mezi 50 a 65 lety - v té totiž na otázku, zda šetří vodou, odpovědělo kladně téměř 95 % lidí. Naopak nejméně to bylo u mladší generace. Mezi lidmi ve věku 18 a 29 let odpovědělo kladně pouze 73 %.
 
Šetření vody - sociodemografický detail z hlediska pohlaví, věku a vzdělání
 
I když jsme si ukázali, že lidé se základním vzděláním vnímají sucho více jako hrozbu, vodou jich překvapivě šetří nejméně - jen něco málo přes 78 %. Rozdíl oproti ostatním vzdělanostním skupinám ale není tak markantní - nejvíce šetří středoškoláků bez maturity, podle průzkumu přes 88 %.
 
Starší lidé šetří vodou kvůli penězům, mladší zajímá více životní prostředí
 
Zajímavý může být i detailní pohled na důvody, proč lidé vodou šetří. Zatímco mezi ženami a muži není v udávaných důvodech příliš velký rozdíl, větší odlišnosti najdeme, když se podíváme na respondenty podle jejich věku. Z toho je totiž patrné, že ti, kteří šetří nejvíce - tedy lidé nad 50 let - za tímto počínáním vidí především finanční motivaci. Téměř 73 % z nich totiž uvádí jako důvod šetření peněz (u ostatních věkových skupin je ale toto číslo podobné), zatímco „pomoc životnímu prostředí” je důvodem pro 36 % z nich a „snižování množství odpadu” pro 12 % - výrazně méně než u jiných věkových skupin.
 
Důvody pro šetření vody - sociodemografický detail z hlediska věku
 
Když pak respondenty rozdělíme podle vzdělání, zjistíme, že obavy o životní prostředí jsou největší motivací pro vysokoškoláky. Hned 60 % z nich totiž šetří vodou právě proto, aby pomohli životnímu prostředí, což je dvakrát více, než v případě lidí se základním vzděláním. Ani při tomto rozdělení bychom přitom nenašli výraznější rozdíl u odpovědi „chci ušetřit peníze”. Ve všech skupinách je to totiž důvodem šetření vodou pro více než 70 % lidí.
 
Důvody pro šetření vodou - sociodemografický detail z hlediska vzdělání
 

Realizátor výzkumu
 
Ipsos je největší agenturou výzkumu trhu a veřejného mínění v ČR z hlediska ročního dosaženého obratu. Poskytuje komplexní služby v oblasti průzkumu trhu a veřejného mínění včetně konzultační činnosti. Spolupracuje s pobočkami sítě Ipsos v 87 zemích světa. Ipsos se dlouhodobě věnuje tématům CSR a udržitelného rozvoje, od r. 2010 realizuje projekt CSR & Reputation Research. Ipsos je členem či partnerem Business Leaders Fora, Asociace společenské odpovědnosti, UN Global Compact Česká republika, Národní potravinové sbírky, České podnikatelské tady pro udržitelný rozvoj (CBCSD). Disponuje moderním technickým zázemím pro sběr a zpracování dat a využívá know-how vlastních specializovaných divizí. Je členem organizací ESOMAR, MSPA, SIMAR a SAVA, řídí se jejich etickými principy a metodickými pravidly. Více na www.ipsos.cz.
 
Metodika
 
Výzkum byl realizován agenturou Ipsos v září 2016 na reprezentativním vzorku dospělé internetové populace ve věku 18-65 let metodou online dotazování. Velikost vzorku byla 1000 respondentů.

 

Další články

O čem se mluví

Výzvy pro moderní města: Zkapacitnění sítě i hospodaření s dešťovkou

25. června 2017

Problematika dnes zajímá stále více nejen majitele zahrad u chalup a rodinných domů, ale i celá města a obce.

O čem se mluví

Proč (ne)vyhánět vodu z měst

12. června 2017

Vídeň má Dunaj, Paříž Seinu, Londýn Temži, Petrohrad Něvu, Praha Vltavu a Brno Svratku.

O čem se mluví

Pitná voda ve městech: Odkud ji berou Praha a Brno?

29. května 2017

Chcete vědět, kde největší česká města hledají zásoby pitné vody?

O čem se mluví

Kohoutky v českých městech: Kolik u nás platíme za vodu a kdo má na cenu vliv?

21. května 2017

Proč platíme v každém městě za vodu jinu částku?