V Česku je nejpromrzlejší půda za poslední půlstoletí. Blesková obleva i díky ní nehrozí

Co se bude dít, až sníh začne tát?

Sdílejte článek: LinkedIn

V Česku je nejpromrzlejší půda za poslední půlstoletí. Blesková obleva i díky ní nehrozí

8. února 2017

Velké množství sněhu, které od začátku letošního roku v Česku napadlo, spolu s přetrvávajícím mrazivým počasím zákonitě vyvolává obavy směrem ke chvíli, kdy tento sníh začne tát. Dlouhotrvající chladné počasí a promrznutí půdy ale mohou proces tání oddálit a zpomalit i ve chvíli, díky by došlo k výraznějšímu oteplení. K tak rozsáhlému promrzání půdy u nás přitom došlo poprvé za posledních padesát let.
 
Velká sněhová pokrývka neznamená automaticky vyšší nebezpečí v době tání. Dlouhotrvající mrazivé počasí může paradoxně množství vody ve sněhu snižovat. Klíčovým pojmem je tzv. vodní hodnota sněhu, tedy zásoba vody ve sněhové pokrývce. Metody jejího výpočtu jsou přitom poměrně složité a rozhodně nejde jen o měření výšky nebo jednoduché vážení. Rozhodují denní úhrny srážek, výška nově napadlého sněhu, celková výška sněhu ležícího v dané lokalitě, průměrný denní tlak, vlhkost vzduchu nebo hustota sněhu. Je třeba si uvědomit, že některý sníh obsahuje vody více a některý méně, že část sněhu sublimuje, část vody se vypařuje a tím sníh ztrácí vodní hodnotu. Největší vodní hodnotu vykazuje sníh čerstvě napadlý, naopak při déletrvajících mrazech vlhkost ze zásob vysublimuje, sníh se změní v ledový firn a vody obsahuje výrazně méně.
 
Zdroj: ČHMÚ
 
Když pomineme sníh technický, který taje výrazně pomaleji, roztává nejrychleji sníh sypký, který leží na ještě neprochladlém povrchu. Naopak pokud se vytvoří základ na prochladlém zemském povrchu, na který se následně vrství v delším období další sníh (nejlépe mokrý) a následně vše korunuje „prašan“, vytvářejí se ideální předpoklady pro to, že tato vrstva neroztaje ani během déletrvajícího oteplení.
 
V České kotlině navíc v současnosti chodíme po nejpromrzlejší půdě za poslední půlstoletí – největší promrznutí ale registrujeme na územích, kde leží nejméně sněhu. „Na jihu Moravy, Kroměřížsku a Ostravsku se hloubka promrznutí již pohybuje v intervalu 30 až 50 centimetrů, v horských oblastech je to pouze od 0 do 5 centimetrů,“ říká Jan Daňhelka, náměstek ředitele pro hydrologii ČHMÚ.
 
Zdroj: ČHMÚ
 
Množství vody obsažené ve sněhu monitorují hydrologové každý týden a tato data jsou k dispozici pro jednotlivá povodí, pro kraje i nadmořské výšky. Největší objem vody ve sněhu leží v Jihočeském kraji (321,1 miliónu metrů krychlových), Libereckém kraji (290,5 miliónu metrů krychlových) a Královéhradeckém kraji (287,3 miliónu metrů krychlových). Nejde ale o nijak extrémní čísla, a to ani ve vztahu k výšce sněhu, ani ve vztahu k jeho vodní hodnotě. Výraznější hodnoty zaznamenaly například zimy 2006 a 2011.
 
 
Sníh ležící v Česku obsahoval po třech lednových týdnech 2,72 miliardy metrů krychlových vody a podle propočtů hydrologů je v něm v průměru 34,5 litru na metr čtvereční. Nejvíc sněhu leží na Vosecké boudě v Krkonoších (145 cm). Výraznější obleva zatím není na pořadu dne a neslibuje ji ani výhled meteorologů, přesto se vodohospodáři musí na množství vody z tajícího sněhu připravit. Retenční prostor – tedy rezerva na zachycení tajícího sněhu z prostoru nad přehradou - se na vodních dílech postupně aktualizuje, i když výraznější nápor zatím vzhledem k počasí a charakteru sněhové pokrývky žádné z nich neočekává.
 

Další články

O čem se mluví

Výzvy pro moderní města: Zkapacitnění sítě i hospodaření s dešťovkou

25. června 2017

Problematika dnes zajímá stále více nejen majitele zahrad u chalup a rodinných domů, ale i celá města a obce.

O čem se mluví

Proč (ne)vyhánět vodu z měst

12. června 2017

Vídeň má Dunaj, Paříž Seinu, Londýn Temži, Petrohrad Něvu, Praha Vltavu a Brno Svratku.

O čem se mluví

Pitná voda ve městech: Odkud ji berou Praha a Brno?

29. května 2017

Chcete vědět, kde největší česká města hledají zásoby pitné vody?

O čem se mluví

Kohoutky v českých městech: Kolik u nás platíme za vodu a kdo má na cenu vliv?

21. května 2017

Proč platíme v každém městě za vodu jinu částku?