Téma měsíce února: Povodně - něco málo z historie

Pro měsíc únor jsme jako téma zvolili povodně. Vždyť téměř polovina nám známých povodní zasáhlo území České republiky v období končící zimy. Na začátek krátký exkurs do historie.

Sdílejte článek: LinkedIn

Téma měsíce února: Povodně - něco málo z historie

6. února 2018

Měsíc únor věnujeme na našem webu Voda ~ základ života povodním a povodňové ochraně. Únor a březen totiž patří k měsícům, kdy se u nás povodně vyskytují nejčastěji. Ptáte se, jestli jsme se nespletli? Vždyť povodně bývají převážně v létě. Ano, ale jen pokud to budeme brát z pohledu nedávné historie, tedy od roku 1997 (moravské povodně), kdy se skutečně povodně nejčastěji vyskytovaly v letních měsících. Pokud se však podíváme dál do historie, např. popsané děkanem pražské kapituly a kronikářem Kosmou a jeho pokračovateli, pak zjistíme, že počet takzvaných zimních/jarních povodní a povodní letních je v poměru cca 1 : 1.

Potopa, kterou jste nechtěli zažít

Téma začneme historií a když pohledem do dějin, pak asi nejslavnější potopou, velkou potopou světa. Co se o této události dočteme na Wikipedii?

Potopa (hebrejsky מבול‎‎, mabul; latinsky diluvium), neboli povodeň, je mýtus vyskytující se v mnoha kulturách světa. V západním světě je známá především z bible jako celosvětová katastrofa způsobená Božím zásahem proti lidské zkaženosti. Potopu popisuje 6. až 9. kapitola 1. knihy Mojžíšovy jako událost za dnů Noema, který zástupce lidí a zvířat na Boží příkaz zachránil na velikém plavidle zvaném Noemova archa. Podle údajů z rodokmenů zapsaných v bibli došlo k potopě roku 1556 židovského kalendáře, t. j. 2204 př. n. l. Podle převažujícího názoru na výklad biblického textu začala potopa 17. chešvanu, tedy na podzim, a to deštěm trvajícím 40 dní. Poté dalších 335 dní trvalo, než vody opadly a osazenstvo archy vystoupilo na pevninu. Noe se svou rodinou a zástupci živočišné říše strávili v arše přesně jeden rok a 10 dní, z toho 7 měsíců „kotvili“ v pohoří Ararat (v dnešním Turecku).

Velká potopa světa od Michelangela v Sixtinské kapli - zdroj Wikipedia

Podobné vyprávění o apokalyptických potopách nenajdete jen v bibli. Příběhy a legendy o potopách se tradují ve všech kulturách celého světa. Odhaduje se, že povodní, podobných biblické, existuje po celém světě na 270. Všechny tyto příběhy mají společný základ, kterým je hněv bohů nad chováním lidstva, následná pohroma v podobě potopy a záchrana několika málo vyvolených jedinců. Většinou se jedná o příběhy a legendy s málo ověřitelnými fakty a takřka neexistujícími daty o velikosti potopy.

Přívaly vod v našich končinách

Pojďme se však podívat domů, na území dnešní České republiky. Povodeň ze září roku 1118 je první velkou povodní na našem území, o níž existují přímá svědectví a zprávy. Ve své kronice ji zmiňuje kronikář Kosmas. Tomuto záznamu se přikládá velká důležitost už jen z toho důvodu, že sám kronikář Kosmas ji osobně zažil. Kromě škod je v kronice zaznamenána i úroveň hladiny, kam až voda v roce 1118 dosahovala. Podle zpráv dosahovala výška hladiny ve Vltavě 8–9 m nad průměrnou úrovní toku. Výška hladiny Vltavy byla nejspíš odhadnuta, respektive byla přenesena její úroveň na některý z pevných bodů, který byl povodní zasažen (mostní pilíř, budova). Záznamy v podobě rysek nebo křížků na mostních pilířích, skalách, atp. jsou jedním z důkazů, které historikům pomáhaly vypracovat přehled povodňových událostí na území České republiky i bez existence dat ze systematických hydrologických pozorování (zhruba do roku 1825, kdy byla v Praze instalována první vodotečná lať v profilu Staroměstského jezu).

Vyobrazení děkana pražské kapituly při sv. Vítu Kosmy v lipském rukopise jeho kroniky - zdroj Wikipedia

A jak je to historicky s frekventovaností povodní na našem území? Povodně jsme s velkou četností zažili nejen za posledních 20 let, ale zažívali je i naši dědové a pra- pra- pradědové. S různou intenzitou, silou a charakterem zasahovaly přívaly vod naši zemi v různých časových intervalech. Jen v povodí řeky Vltavy můžeme od roku 1118 do roku 1825 napočítat na 161 povodňových událostí.

Můžeme si proto sice říkat, že zažíváme na povodně „bohaté“ období, nicméně z historického pohledu je však zřejmé, že co do četnosti nejde o období nikterak výjimečné.

 

Obr.: zdroj Wikipedia

Text článku byl zpracován na základě informací ČHMÚ a Masarykovy univerzity v Brně (Brázdil a kol. 2005).

Další články

Příběhy vody

Počátky systematického pozorování a přístrojového měření

22. února 2018

Od první vodočetné latě u Stroměstských mlýnů po radarové a družicové snímky

Příběhy vody

Téma měsíce února: Povodně - jak získat informace o historických povodních? Úřední záznamy, vědecké práce, ale i písně nebo značky ve skalách

15. února 2018

Historie povodní v českých zemích v dobách před systematickým pozorováním a přístrojovým měření.