Téma měsíce ledna: umělé zasněžování - Stojí za objevem technického sněhu Jára Cimrman? část II

Sdílejte článek: LinkedIn

Téma měsíce ledna: umělé zasněžování - Stojí za objevem technického sněhu Jára Cimrman? část II

30. ledna 2018

V předchozím článku o historii technického sněhu a umělého zasněžování jsme se snažili nalézt stopu českého génia v tomto odvětví. Nepodařilo se, ale nevzdali jsme se. Naše pátrání šlo ještě dál, a to do doby těsně po první světové válce, což u nás vzbuzovalo velké naděje.

Lyžařský sport se po 1. světové válce stále více rozšiřoval i mimo horské oblasti, což podnítilo různé vynálezce a kutily, aby se začali zabývat výrobou technického sněhu. Jejich snaha vedla dokonce i k podání několika patentů, většinou však k samotné realizaci, která by se vyplatila, nedošlo. Jednou z možných cest měla být výroba technického sněhu na chemické bázi.

Již v roce 1924 vyvinul Angličan Laurence Clark Ayscough kluzkou substanci, která se skládala z 65 % ze sody a ze 35 % ze směsi chemikálií, jež pan Ayscough úzkostlivě tajil. Tajný recept si nechal patentovat pro svou školu lyžování v Londýně.  

Tuto technologii po čase využili v Berlíně. Ve staré automobilové hale byl ve spolupráci s duchovním otcem lyžařských kurzů Georgem Neukirchem vybudován první „sněhový palác“ na světě. Ve zmíněné hale byl postaven z cca 30.000 kubických metrů prken a trámků vhodný „terén“ pro lyžování. Berlíňané se tak mohli pochlubit několika sjezdovkami různého sklonu, dvojí sáňkařskou dráhou a skokanským můstkem s doskokem až 16 metrů. Lyžařská esa té doby, němečtí a rakouští mistři, se během dobře navštěvovaných reklamních večerů starali o propagaci lyžování. Vše ale časem ztroskotalo na obecném nedostatku peněz.  

 
Vídeňský „sněhový palác“ z roku 1927 - zdroj: www.inthesnow.com

Zhruba v téže době v Rakousku ve Vídni, přesně dne 26. listopadu 1927, zahájil svůj provoz jiný „sněhový palác“. Byl vybudován ve staré hale vlakového nádraží, která byla uzavřena po rozpadu Rakousko-Uherska. Za nápadem využít starý nádražní objekt stál norský skokan na lyžích Dagfinn Carlsen, který v té době žil v rakouském hlavním městě. V bývalé hlavní hale nádraží byl vybudován lyžařský svah, sáňkařská dráha a dokonce i 70 metrů vysoký skokanský můstek.

Zhruba v téže době v Rakousku ve Vídni, přesně dne 26. listopadu 1927, zahájil svůj provoz „Sněhový palác“. Byl vybudován ve staré hale vlakového nádraží, která byla uzavřena po rozpadu Rakousko-Uherska. Za nápadem využít starý nádražní objekt stál norský skokan Dagfinn Carlsen, který v té době žil v rakouském hlavním městě.

Norský skokan na lyžích Dagfinn Carlsen – zdroj: www.inthesnow.com

Prozatím nemůžeme potvrdit, že by Jára Cimrman zanechal svou stopu v technickém sněhu, ale budeme pátrat dál, abychom přínos českého génia potvrdili i v této oblasti lidské činnosti.

 

Zdroj: Publikace Weltseilbahngeschichte 2 (H.D. Schmoll, rok 2000); www.inthesnow.com.

Další články

Příběhy vody

Počátky systematického pozorování a přístrojového měření

22. února 2018

Od první vodočetné latě u Stroměstských mlýnů po radarové a družicové snímky

Příběhy vody

Téma měsíce února: Povodně - jak získat informace o historických povodních? Úřední záznamy, vědecké práce, ale i písně nebo značky ve skalách

15. února 2018

Historie povodní v českých zemích v dobách před systematickým pozorováním a přístrojovým měření.

Příběhy vody

Téma měsíce února: Povodně - něco málo z historie

6. února 2018

Pro měsíc únor jsme jako téma zvolili povodně. Vždyť téměř polovina nám známých povodní zasáhlo území České republiky v období končící zimy. Na začátek krátký exkurs do historie.