Pitná voda ve městech: Odkud ji berou Praha a Brno?

Chcete vědět, kde největší česká města hledají zásoby pitné vody?

Sdílejte článek: LinkedIn

Pitná voda ve městech: Odkud ji berou Praha a Brno?

29. května 2017

Studny, povrchové nádrže i voda přímo z řek, k tomu podzemní i nadzemní vodojemy a desítky, možná stovky kilometrů přivaděčů. Chcete vědět, kde největší česká města hledají zásoby pitné vody?
 
Praha má největší zdroj téměř až na Vysočině
 
Jak je vlastně zásobováno naše hlavní město? Celých 75 % vody, která proteče pražskými kohoutky, pochází z vodní nádrže Želivka, která byla uvedena do provozu v roce 1972. Nedá se o ní přitom říct, že by se nacházela zrovna blízko hranicím města – našli bychom ji až na pomezí Českomoravské Vysočiny a voda z ní do Prahy – resp. do vodojemu v nedaleké Jesenici s kapacitou 200 tisíc m3, putuje více než 51 kilometrů dlouhým přivaděčem.
 
 
Zbylá zhruba čtvrtina pražské pitné vody je vodou podzemní a pochází z úpravy vody v Káraném severovýchodně od Prahy. Zdroj v Káraném je o mnoho starší než Želivka a zprovozněn byl už na počátku první světové války v roce 1914. Pitná voda v Káraném je získávána díky tzv. břehové infiltraci, tedy ze soustavy 680 studní navrtaných podél řeky Jizery (ta se hned u nedalekých Lázní Toušeň vlévá do Labe). Voda z těchto vrtů pak pokračuje do otevřených nádrží, kde opětovným vsáknutím získává vlastnosti podzemní vody. Po vsáknutí je jímána do dalších studen a přečerpávána do hlavní nádrže. Z té pak putuje do pražských vodojemů – jeden z nich byste našli na Vinohradech nedaleko Flory, další pak na Ládví, na pomezí Libně a Kobylis.
 
Jen jako záložní zdroj pak už dnes funguje úpravna vody v Podolí, která využívá vodu přímo z Vltavy. Je přitom mladší, než zdroje v Káraném, a vodu začala dodávat do pražské sítě až ve 2. polovině 20. let. V nádherné neoklasicistní budově dnes funguje mimo jiné Muzeum pražského vodárenství.
 
Brno „žije“ z podzemní vody, svůj podíl má také Vysočina
 
Hlavní zdroje pitné vody pro největší moravské město leží pod obcí Březová nad Svitavou, necelých 50 km severně od Brna. Dohromady je tvoří 42 studní a tzv. březovské přivaděče překonávají mimo jiné i členitý terén v okolí Blanska, kde byly vyraženy tři masivní štoly, každá o délce několika set metrů. Kromě Brna zásobují pitnou vodou i města Adamov a Letovice.
 
 
Druhým zdrojem pitné vody pro Brno je úpravna vody Švařec, která je součástí tzv. Vírského oblastního vodovodu. Leží v údolí Svratky několik kilometrů pod hrází vodní nádrže Vír, která je i jejím zdrojem. Podobně jako Praha, i Brno tak odebírá vodu, jejíž původ je v kraji Vysočina.
 
I Brno mělo svoji úpravnu vody přímo na březích řeky Svratky. Ta ve čtvrti Pisárky byla postavena v 70. letech 19. století a pocházela z pera anglického projektanta Thomase Docwryho. Fungovala (po několika rekonstrukcích) až do roku 2001. Od té doby sloužila jako zdroj záložní, v roce 2013 pak byl její provoz definitivně ukončen.

Další články

O čem se mluví

Výzvy pro moderní města: Zkapacitnění sítě i hospodaření s dešťovkou

25. června 2017

Problematika dnes zajímá stále více nejen majitele zahrad u chalup a rodinných domů, ale i celá města a obce.

O čem se mluví

Proč (ne)vyhánět vodu z měst

12. června 2017

Vídeň má Dunaj, Paříž Seinu, Londýn Temži, Petrohrad Něvu, Praha Vltavu a Brno Svratku.

O čem se mluví

Kohoutky v českých městech: Kolik u nás platíme za vodu a kdo má na cenu vliv?

21. května 2017

Proč platíme v každém městě za vodu jinu částku?

O čem se mluví

Vysokoškoláci šetří vodou nejvíc, sucho jako problém ale vnímají nejméně

15. května 2017

Podívejte se na pokračování exkluzivního průzkumu, který pro náš projekt vypracovala agentura Ipsos.