Na Hradecku chybí přes půl metru srážek, v Česku jde ale zatím o výjimku

Královéhradecký kraj patří v současnosti mezi nejsušší oblasti Česka.

Sdílejte článek: LinkedIn

Na Hradecku chybí přes půl metru srážek, v Česku jde ale zatím o výjimku

24. ledna 2017

Podle aktuálních dat ČHMÚ chybí v tomto regionu jenom za poslední tři roky přes 550 mm srážek a tento deficit se v porovnání se zbytkem republiky prohlubuje. 
 
Kromě oblastí Žatecka a Rakovnicka, které leží ve srážkovém stínu Krušných hor a dlouhodobě v nich tak spadne menší množství srážek, patří v současnosti mezi nejsušší oblasti východ a severovýchod Čech. Z jednoduchého porovnání jednotlivých krajů vyplývá, že nejvíce srážek za poslední tři roky (tj. 2014 až 2016) chybí právě v Královéhradeckém kraji, o něco nižší, přesto ale velmi výrazný deficit bychom našli i v krajích Libereckém, Pardubickém a Olomouckém.
 
Nejlépe je na tom z hlediska srážek naopak kraj Ústecký – ten je také jediným, kde za poslední tři roky spadlo více srážek, než je dlouhodobý průměr. Lehce pod průměrem jsou pak kraje Jihomoravský, Karlovarský a Jihočeský.
 
„Z dostupných dat o srážkách v jednotlivých krajích je vidět, že ve zbytku republiky deficit v průběhu roku 2015 narůstal a v roce 2016 stagnoval, tak v Královehradeckém kraji pokles pokračoval. V zásadě pak v regionu za tři roky chybí 550 mm srážek, jak dešťových, tak hlavně na horách sněhových. To jasně vysvětluje, proč jsou na tom podzemní vody nejhůře právě na východě a severovýchodě Čech,“ říká Jan Daňhelka, náměstek ředitele pro hydrologii ČHMÚ.
 
Chybějící srážky v jednotlivých krajích
 
 
Pro zajímavost – vůbec nejsušším měsícem (tj. měsícem, ve kterém spadlo nejméně srážek oproti dlouhodobému normálu) byl v Královéhradeckém kraji v posledních třech letech únor 2014, kdy napršelo či nasněžilo jen 11 % oproti průměru. Během celého roku 2016 pak v regionu jen ve třech měsících (v únoru, červenci a říjnu) spadlo více srážek, než je dlouhodobý průměr. Postupně se také prohlubuje rozdíl deficitu mezi Královéhradeckým krajem a zbytkem republiky. Jen dvakrát za poslední tři roky byl úhrn srážek ve zmiňovaném regionu v porovnání s dlouhodobým průměrem vyšší než ve zbytku republiky – stalo se tak v květnu 2014 a v listopadu 2015.
 
Odchylka srážek od dlouhodobého normálu
 
Modrá – Celá ČR
Červená – Královéhradecký kraj
 
 
Dlouhodobé sucho vynáší i na Hradecku znovu do popředí debatu o potenciálním nedostatku vody, a to jak užitkové (řada měst a obcí zakazuje během léta zalévání nebo napouštění bazénů), tak pitné. Kromě již existujících propojování vodovodních soustav tak ožívají plány existující už z dob první republiky na stavbu vodních nádrží (v Královéhradeckém kraji se to týká lokalit u Pěčína, Lukavice, Babí u Trutnova a Rudníku). I když by k jejich realizaci došlo nejspíše v řádu desítek let, vyvolávají reakce jak mezi místním obyvatelstvem, tak mezi politiky. Srážkový trend, na který v uplynulých letech Hradecko „najelo“, ale vypovídá o tom, že diskuse o zdrojích vody bude v budoucnosti jednou z regionálních priorit.

Další články

O čem se mluví

Výzvy pro moderní města: Zkapacitnění sítě i hospodaření s dešťovkou

25. června 2017

Problematika dnes zajímá stále více nejen majitele zahrad u chalup a rodinných domů, ale i celá města a obce.

O čem se mluví

Proč (ne)vyhánět vodu z měst

12. června 2017

Vídeň má Dunaj, Paříž Seinu, Londýn Temži, Petrohrad Něvu, Praha Vltavu a Brno Svratku.

O čem se mluví

Pitná voda ve městech: Odkud ji berou Praha a Brno?

29. května 2017

Chcete vědět, kde největší česká města hledají zásoby pitné vody?

O čem se mluví

Kohoutky v českých městech: Kolik u nás platíme za vodu a kdo má na cenu vliv?

21. května 2017

Proč platíme v každém městě za vodu jinu částku?