Na Hradecku chybí přes půl metru srážek, v Česku jde ale zatím o výjimku

Královéhradecký kraj patří v současnosti mezi nejsušší oblasti Česka.

Sdílejte článek: LinkedIn

Na Hradecku chybí přes půl metru srážek, v Česku jde ale zatím o výjimku

24. ledna 2017

Podle aktuálních dat ČHMÚ chybí v tomto regionu jenom za poslední tři roky přes 550 mm srážek a tento deficit se v porovnání se zbytkem republiky prohlubuje. 
 
Kromě oblastí Žatecka a Rakovnicka, které leží ve srážkovém stínu Krušných hor a dlouhodobě v nich tak spadne menší množství srážek, patří v současnosti mezi nejsušší oblasti východ a severovýchod Čech. Z jednoduchého porovnání jednotlivých krajů vyplývá, že nejvíce srážek za poslední tři roky (tj. 2014 až 2016) chybí právě v Královéhradeckém kraji, o něco nižší, přesto ale velmi výrazný deficit bychom našli i v krajích Libereckém, Pardubickém a Olomouckém.
 
Nejlépe je na tom z hlediska srážek naopak kraj Ústecký – ten je také jediným, kde za poslední tři roky spadlo více srážek, než je dlouhodobý průměr. Lehce pod průměrem jsou pak kraje Jihomoravský, Karlovarský a Jihočeský.
 
„Z dostupných dat o srážkách v jednotlivých krajích je vidět, že ve zbytku republiky deficit v průběhu roku 2015 narůstal a v roce 2016 stagnoval, tak v Královehradeckém kraji pokles pokračoval. V zásadě pak v regionu za tři roky chybí 550 mm srážek, jak dešťových, tak hlavně na horách sněhových. To jasně vysvětluje, proč jsou na tom podzemní vody nejhůře právě na východě a severovýchodě Čech,“ říká Jan Daňhelka, náměstek ředitele pro hydrologii ČHMÚ.
 
Chybějící srážky v jednotlivých krajích
 
 
Pro zajímavost – vůbec nejsušším měsícem (tj. měsícem, ve kterém spadlo nejméně srážek oproti dlouhodobému normálu) byl v Královéhradeckém kraji v posledních třech letech únor 2014, kdy napršelo či nasněžilo jen 11 % oproti průměru. Během celého roku 2016 pak v regionu jen ve třech měsících (v únoru, červenci a říjnu) spadlo více srážek, než je dlouhodobý průměr. Postupně se také prohlubuje rozdíl deficitu mezi Královéhradeckým krajem a zbytkem republiky. Jen dvakrát za poslední tři roky byl úhrn srážek ve zmiňovaném regionu v porovnání s dlouhodobým průměrem vyšší než ve zbytku republiky – stalo se tak v květnu 2014 a v listopadu 2015.
 
Odchylka srážek od dlouhodobého normálu
 
Modrá – Celá ČR
Červená – Královéhradecký kraj
 
 
Dlouhodobé sucho vynáší i na Hradecku znovu do popředí debatu o potenciálním nedostatku vody, a to jak užitkové (řada měst a obcí zakazuje během léta zalévání nebo napouštění bazénů), tak pitné. Kromě již existujících propojování vodovodních soustav tak ožívají plány existující už z dob první republiky na stavbu vodních nádrží (v Královéhradeckém kraji se to týká lokalit u Pěčína, Lukavice, Babí u Trutnova a Rudníku). I když by k jejich realizaci došlo nejspíše v řádu desítek let, vyvolávají reakce jak mezi místním obyvatelstvem, tak mezi politiky. Srážkový trend, na který v uplynulých letech Hradecko „najelo“, ale vypovídá o tom, že diskuse o zdrojích vody bude v budoucnosti jednou z regionálních priorit.

Další články

Příběhy vody

Toulky pražskou vodovodní sítí

23. dubna 2017

Pojďme se společně podívat, jak se vyvíjela podoba vodovodní sítě v našem hlavním městě.

O čem se mluví

Výlet do historie (nejen té pražské) kanalizace

16. dubna 2017

Víte, kde vznikl vůbec první kanalizační systém? A jak stará je pražská kanalizace? Pokud ne, tak směle do čtení!

O čem se mluví

Šedá, černá, bílá. Víte, jak dělíme odpadní vody?

9. dubna 2017

Odpadní voda, splašková voda, šedá voda, bílá voda, černá voda. Co tyto pojmy znamenají? Jak se jednotlivé druhy odpadní vody liší a jak s nimi můžeme nakládat?

O čem se mluví

Ministerstvo životního prostředí chystá nové dotace na "dešťovku"

25. března 2017

Na využití dešťové vody v domácnostech půjde 100 milionů korun