Kohoutky v českých městech: Kolik u nás platíme za vodu a kdo má na cenu vliv?

Proč platíme v každém městě za vodu jinu částku?

Sdílejte článek: LinkedIn

Kohoutky v českých městech: Kolik u nás platíme za vodu a kdo má na cenu vliv?

21. května 2017

Jak vůbec vypadá cenotvorba v případě pitné vody a z čeho se finální částka skládá? A kdo všechno má u nás na cenotvorbu vody vliv?
 
Pro pochopení tvorby ceny vody je nutné pochopit známé sousloví „vodné a stočné“. Pod pojmem vodné rozumíme cenu za vodu, která k nám vodovodem doputuje. Skládá se z ceny samotné vody a z nákladů na její dodání. Pojem stočné ukrývá náklady na odvádění využité a znečištěné vody zpět do kanalizačního systému a její následné čištění. U některých odběratelů (v některých obcích) se může k finální ceně vody přidat ještě poměrná pevná složka, která je obvykle odvozována od velikosti vodoměru.
 
Proč se všude platí jiná částka?
 
Základ cenotvorby tvoří tři ministerstva a koncesní smlouva. Ministerstvo zemědělství tvoří základní kalkulační rámec, Ministerstvo životního prostředí přidává podmínky, které si vynutilo při udělování evropských dotací do vodohospodářských sdružení (VHS) – majitelů vodohospodářské sítě, a Ministerstvo financí pak kontroluje, zda do účetnictví nejsou zahrnuty provozní náklady, které se na zákazníka nesmějí přenášet. Koncesní smlouva je vztah, kterým města a obce sdružené do VHS předávají svůj majetek vybrané firmě, aby jej provozovala a na své jméno vybírala tržby od zákazníků (případně jej mohou obce spravovat vlastními silami, a to včetně cenotvorby). Za to dostává VHS od provozovatele nájem, který je jeho základním příjmem. Tento nájem je pak i největší položkou v rámci cenotvorby. Vyplývá z toho, že každá obec či seskupení obcí má cenu tvořenou samostatně.
 
 
Do ceny vody mohou provozovatelé sítí zahrnout tzv. oprávněné náklady a přiměřený zisk. Jejich pravidla určuje Cenový věstník ministerstva financí, od kterého se při stanovování „marže“ nemohou jednotliví provozovatelé vodohospodářských sítí odchýlit. Jednoduše řečeno, nemohou si nad rámec skutečných nákladů účtovat částku vyšší, než jaká je podle Ministerstva financí přiměřená.
 
Průměrně stojí voda v ČR 84,47 korun za metr krychlový
 
Kolik u nás tedy vlastně platíme za vodu? Průměrná cena posbíraná ze všech okresních měst v roce 2017 je 84,47 Kč (bez započtení poměrné pevné částky, o jejímž zavedení rozhodují samy obce). Větší podíl má na této částce vodné, které činí v průměru 42,87 Kč, stočné pak 39,92 Kč.
 
V cenách vody jsou ale na úrovni okresních měst v ČR překvapivé rozdíly. Cena vody je u nás v kompetenci jednotlivých obcí, vliv na ní tak nemá pouze to, zda je obec v regionu s dostatkem či nedostatkem vody (koneckonců, Rakovnicko jako region dlouhodobě nejvíce ohrožený suchem má cenu vody pod průměrem), ale i hospodaření dané obce. Zatímco nejlépe jsou na tom v Klatovech, kde platí za „kubík“ 62,51 korun (údaj platný v únoru tohoto roku), nejvyšší cenu vody má Tábor, kde se cena za metr krychlový vyšplhala na 114,59 Kč. Tady je na vině mimo jiné splácení úvěru, kterým vodárenská společnost přednedávnem financovala rekonstrukci kanalizace. Podobně vysokou cenu mají ještě Semily (105,31 Kč), kde může za zdražování rovněž nutné opravy zastaralé infrastruktury, Hradec Králové (102,13 Kč) nebo Sokolov (103,44 Kč).
 
Pokud bychom se podívali i na menší města, než jsou ta okresní, našli bychom nejnižší ceny vody na severovýchodě Čech (např. v Žamberku se platí 50 Kč, v Jaroměři 52 Kč, v Červeném Kostelci 61 Kč), pod 60 korun za „kubík“ by se dostala ještě moravská Litovel. Naopak nejvyšší ceny bychom našli v okolí zmiňovaného Tábora – např. v Sezimově ústí, které má s Táborem kanalizační síť propojenou.
 
Obecně platí, že vyšší průměrné ceny vody u nás najdeme na severozápadě (Karlovarský, Ústecký a část Libereckého kraje), nižší pak na Šumavě, v západní části Vysočiny, ve Slezsku a na Hané. V Praze platí obyvatelé v roce 2017 za vodné 46,43 korun, za stočné pak 38,99 korun. Celkem je tedy cena vodného a stočného v našem hlavním městě 85,42 Kč.
 
Zajímá vás, jak se měnily ceny vody v minulých letech? Nebo jak jsme na tom v porovnání s okolními zeměmi? Podívejte se na srovnání.
 
 

Další články

O čem se mluví

Výzvy pro moderní města: Zkapacitnění sítě i hospodaření s dešťovkou

25. června 2017

Problematika dnes zajímá stále více nejen majitele zahrad u chalup a rodinných domů, ale i celá města a obce.

O čem se mluví

Proč (ne)vyhánět vodu z měst

12. června 2017

Vídeň má Dunaj, Paříž Seinu, Londýn Temži, Petrohrad Něvu, Praha Vltavu a Brno Svratku.

O čem se mluví

Pitná voda ve městech: Odkud ji berou Praha a Brno?

29. května 2017

Chcete vědět, kde největší česká města hledají zásoby pitné vody?

O čem se mluví

Vysokoškoláci šetří vodou nejvíc, sucho jako problém ale vnímají nejméně

15. května 2017

Podívejte se na pokračování exkluzivního průzkumu, který pro náš projekt vypracovala agentura Ipsos.