Co možná nevíte o technickém sněhu

Zajímá vás, jak se liší od sněhu přírodního? Jak můžeme měřit jeho dopad na přírodu?

Sdílejte článek: LinkedIn

Co možná nevíte o technickém sněhu

28. února 2017

Přednedávnem jsme psali o umělém zasněžování a o tom, jakým způsobem ovlivňuje tato ne zcela přirozená vrstva sněhu průtoky v našich potocích a řekách. Teď jsme si posvítili přímo na technický sníh. Zajímá vás, jak se liší od sněhu přírodního? Jak můžeme měřit jeho dopad na přírodu? Nebo jak je možné, že některé areály zasněžují i v teplotách vysoko nad bodem mrazu? Pak čtěte dále!
 
Jak je možné, že některé areály zasněžují i při teplotách vyšších než 0°C?
 
Klíčem k účinné výrobě sněhu je zmrznutí co možná největšího množství vodních kapiček dříve, než přistanou na zemi. Lyžařská střediska po celém světě používají pro tvorbu sněhu nejrůznější přípravky (jedním z nich je například Snomax), které jsou zdroji bílkoviny nukleující vodu. Tato bílkovina usnadňuje proces mrznutí tím, že slouží jako nukleační jádro krystalů a zvýší tak teplotu přeměny skupenství vody přibližně o 4 až 5 stupňů. Co znamená ono magické sousloví „nukleační jádro krystalů“? Proces mrznutí je v přírodě nastartován díky přítomnosti nečistot, nebo chcete-li nukleačních jader - třeba prachu, minerálů, nebo organické hmoty. Jestliže ve vodě nejsou přítomna nukleační jádra, kolem kterých se mohou molekuly vody seskupit do šestibokého tvaru krystalu, voda nezmrzne. Například čistou destilovanou a deionizovanou vodu tak lze v kapalném stavu podchladit až na -40°C. Při umělém zasněžování bez přidání bílkoviny voda obvykle začíná měnit skupenství kolem -8 stupňů, protože jako přirozená nukleační jádra obsahuje droboučká zrnka písku a stopy minerálů nebo kovů.
 
Jak se liší sníh „technický“ od toho přírodního?
 
Technický sníh je těžší, tvrdší a rovněž vede teplo, takže ochlazuje půdní vrstvy pod sebou. Také jeho tání je odlišné od přírodního sněhu a po jeho méně propustném povrchu odtéká více vody. Vyrábí se také z povrchové nebo podzemní vody o podstatně vyšším obsahu iontů (solí), než kolik jich má srážková voda tvořící přírodní sníh.
 
Škodí technický sníh přírodě?
 
O technickém sněhu můžeme říci, že prodlužuje zimní období, čili zkracuje vegetační sezónu pro horské luční ekosystémy na sjezdovkách a může navíc zvyšovat riziko eroze. Odběrem vody pro zasněžování – z vodotečí, studen nebo vodovodních řadů – může vytvářet stavy sucha, v zimním období neméně závažné, jako je tomu v létě. Vyšší obsah iontů ve vodě, ze které se technický sníh vyrábí, může změnit jakost vody v tocích, do kterých odtéká po roztátí.
 
 
Ke škodám ale může docházet i dalším provozem na sjezdovkách a v jejich okolí – otěr lyžemi při nízké výšce sněhu, odpadky, provoz strojů (rolby) a s ním související kontaminace provozními kapalinami a další. O samotném zasněžování si ale musíme uvědomit i to, že se provádí jen na omezených plochách a podléhá procesu povolování.
 
Jak můžeme vliv umělého zasněžování na přírodu měřit?
 
Podle Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM je zřejmě nejjednodušším způsobem měření spotřeby vody a energií pro zasněžování. Taková měření by ovšem bylo nutné provozovatelům lyžařských areálů nařídit a vyřešit je po technické stránce. Slibné se zdá i sledování sněhu na sjezdovce. Dá se pravidelně měřit tloušťka sněhové pokrývky, hmotnost sněhu na jednotku plochy nebo jeho kontaminace (složení). To lze pohodlně měřit například v týdenních intervalech, jak na definované zasněžované ploše, tak na neovlivněných srovnatelných plochách v okolí. I tato měření jsou ale závislá na zájmu provozovatelů areálů.
 
Naopak obtížnější by bylo měření ovlivnění průtokového režimu v tocích pod sjezdovkami, i kdyby se dělalo v jejich těsné blízkosti. Vyžaduje totiž důkladnou kalibraci neovlivněného stavu, alespoň dvě měření každých 24 hodin atd. Stejně tak ovlivnění jakosti vody v tocích pod sjezdovkou se setkává se stejnými problémy, které už byly zmíněny výše. Jejich srovnání s neovlivněným stavem ale zřejmě není reálné, pokud by rozdíl v hodnotách nebyl extrémní.
 

Další články

O čem se mluví

Ministerstvo životního prostředí chystá nové dotace na "dešťovku"

25. března 2017

Na využití dešťové vody v domácnostech půjde 100 milionů korun

Příběhy vody

Jarní obleva: Pohled do historie

24. března 2017

Jarní obleva každoročně ukončuje lyžařskou sezónu a zvyšuje hladiny řek.

O čem se mluví

Využití srážkové vody? Seznamte se s praktickými příklady instalací

1. března 2017

Hospodaření s dešťovou vodou v domácnostech

Příběhy vody

Bílina, příběh fialové řeky

25. února 2017

Jeden z fotografických střípků mozaiky o severních Čechách