16 milionů Zlotých na přípravu plánů proti suchu

Jak se na sucho připravují v Polsku?

Sdílejte článek: LinkedIn

16 milionů Zlotých na přípravu plánů proti suchu

5. června 2018

Připravují naši sousedé masivní výstavbu vodních nádrží a plánují v Polsku podobný dotační titul, jakým je naše „Dešťovka“? Ve spolupráci s Institutem meteorologie a vodního hospodářství ve Wroclawi jsme zjišťovali, jak se na sucho připravuje Polsko.

Po řadě povodní různého typu, které za posledních 20 let postihlo území České republiky, jsme se měli možnost blízce se seznámit s druhým extrémem, suchem. Jak je otázka problematiky sucha, např. v porovnání s povodněmi, vnímána v Polsku? 

V Polsku je sucho považováno za stejné přírodní ohrožení jako povodně. Následky mají nepříznivý vliv jak na hospodářství, tak na životní prostředí a obyvatelstvo. Sucho je monitorováno jako meteorologické a hydrologické ohrožení. Informace o suchu jsou uveřejňovány na internetových stránkách pro předpovědní operační systém pro zpřístupňování charakteristik sucha, pro systém monitoringu zemědělského sucha nebo pro monitoring, předpověď průběhu a účinků deficitu a přebytku vody ve venkovských oblastech.

V České republice jsme si s ohledem na výskyt epizod sucha v období 2014–2016, kdy se rok 2015 zařadil mezi historicky nejsušší roky, uvědomili závažnosti dopadů nedostatku vody. Z tohoto důvodu bylo ministru životního prostředí a ministru zemědělství uloženo ve spolupráci s ostatními resorty vypracovat koncepci na ochranu před následky sucha pro území České republiky. V případě, že v Polsku je vnímána problematika sucha jako závažná, jaké kroky byly v tomto směru realizovány? 

V Polsku je realizováný projekt "Rozvoj plánů zabraňujících účinkům sucha v oblastech povodí". Cílem projektu je zabránit účinkům sucha pro každou oblast povodí určenou v Polsku. Projekt je zpracováván v souladu s příslušnými plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik. Samotný projekt bude zahrnovat aktualizovanou metodiku pro tvorbu plánů na potlačení účinků a následků sucha a budou obsahovat:

-      analýzu možností rozšíření využitelných vodních zdrojů,

-      návrhy na výstavbu nebo přeměnu vodovodních děl a vodohospodářské infrastruktury,

-      návrhy potřebných změn z hlediska využívání vodních zdrojů a změn přirozeného a umělého zadržování vody,

-      katalog činností zaměřených na zmírnění následků sucha.

Zdrojem financování projektu je druhá prioritní osa Operačního programu Infrastruktura a životní prostředí - Ochrana životního prostředí včetně přizpůsobení se změně klimatu (zdroje Fondu soudržnosti).

Doposud byly zpracovány plány ochrany před následky sucha v jednotlivých povodích. Informace o těchto plánech se nacházejí na internetových stránkách příslušné instituce Państwowe Gospodarstwo Wodne Wody Polskie RZGW. Celkové plánované náklady na realizaci projektu jsou vyčísleny na 16 mil. PLN, z toho pak připadá na spolufinancování projektu ze státního rozpočtu ve výši 2,4 mil. PLN. Ostatní náklady ve výši 13,6 mil. PLN budou zabezpečeny z Fondu soudržnosti. Podrobné informace k projektu jsou k dispozici na internetové stránce www.stopsuszy.pl.

V rámci zmíněné koncepce se předpokládají jako jedno z mnoha opatření i změny v legislativě. Nejzásadnějším bodem legislativních úprav je promítnout problematiku sucha přímo do vodního zákona. Jakým způsobem je v Polsku legislativně tato problematika podchycena? 

Otázky ochrany před následky sucha je v Polsku řešena především směrnicemi Evropského parlamentu a rady, které byly zohledněny v polské legislativě, zejména pak v zákoně o vodách. V tomto zákoně je vrcholným představitelům státu (ministr zemědělství, ministr pro rozvoj venkova, ministr rybolovu, ministr vnitrozemské plavby) spolu s vojvody uloženo zpracovat plány na ochranu před suchem. Polská legislativa reagovala na sdělení Evropské komise z roku 2007, ve kterém bylo konstatováno, že aktivity vedoucí ke zlepšení stavu vod byly směřovány více na kvalitu vod a sucho. Předpokládá se, že díky připravovaným plánům na ochranu před následky sucha, budou vytvořena nová nařízení k vodnímu zákonu.

Jedno z nejviditelnějších opatření proti suchu jsou považovány vodní nádrže. V České republice se okolo výstavby nových nádrží vede živá diskuse. Jak se k tomuto opatření staví v Polsku, např. ve srovnání s přírodě blízkými opatřeními v krajině?

V Polsku jsou vodní nádrže předmětem prací souvisejících s ochranou před povodněmi nebo suchem. Jedná se především o nádrže tzv. „malé retence“ s objemem do 5 mil. m3. V plánech pro zvládání povodňových rizik byly dále inventarizovány nádrže s protipovodňovou funkcí. V letech 2006-2008 byla proto zpracována inventarizační dokumentace vodních nádrží "malé retence". V současné době budou realizovány úkoly zaměřené na zpracování plánů ochrany před následky sucha, přičemž jedním z opatření je výstavba výše zmíněných nádrží do 5 mil. m3. Okolo výstavby těchto nádrží jsou stejně jako v České republice vedeny diskuse.

V České republice měl velký mediální ohlas program připravený MŽP zaměřený na využívání srážkových vod. Jednalo se o program, v rámci kterého byla podporována např. instalace zařízení na zachycení srážkových vod, popř. podpora zasakovacích systémů. Existuje v Polsku podobný způsob podpory projektů na využití srážkových vod, resp. jaký je v Polsku postoj k využití srážkových vod?

V projektu Městské plány adaptace na změny klimatu (Miejskie Plany Adaptacji do zmian klimatu), který byl realizován pro 44 měst v Polsku, se často poukazuje na opatření zaměřené na zpracování systému managementu srážkových vod. Jedná se o města nad 100 tisíc obyvatel. Projekt zadalo polské Ministerstvo životního prostředí, které předpokládá alokovat finanční prostředky na realizaci opatření plynoucí z tohoto projektu.

 

Článek byl připravem ve spolupráci s Institutem meteorologie a vodního hospodářství ve Wroclawi.

Zpracoval: Josef Nistler

 

Další články

O čem se mluví

Některé části světa jsou díky těžbě zemního plynu „na suchu“

30. října 2018

Získávání zemního plynu a ropy metodou hydraulického štěpení sebou nese nejen riziko možného zemětřesení, ale i kontaminace vody.

O čem se mluví

Zlověstné babí léto na konci světa

17. října 2018

Rozbil se definitivně mechanismus koloběhu Země?

O čem se mluví

Koupací sezóna 2018. Jaká byla z pohledu kvality vody?

12. října 2018

Za druhým nejhorším výsledkem stavu koupacích vod za posledních 8 let stojí kombinace nedostatku vody, vysokých teplot a množství živin splavených do rybníků a vodních nádrží.

O čem se mluví

Toman: Zadržení vody v krajině je pro nás životní nutností

12. října 2018

Deník Právo - Rozhovor s ministrem zemědělství o suchu, výstavbě nových vodních nádrží, ale i současné komunikaci s Ministerstvem životního prostředí.