Téma měsíce dubna: Sucho - Rakousko

Na sucho jsme se připravovali už za císaře Františka Josefa.

Sdílejte článek: LinkedIn

Téma měsíce dubna: Sucho - Rakousko

17. dubna 2018

Jak jsou na sucho připraveni na Slovensku, jsme nedávno psali zde. Sedm otázek na téma sucho jsme položili i našim kolegům z Rakouska. Tady jsou jejich odpovědi.

1. Po řadě povodní různého typu, které za posledních 20 let postihlo území České republiky, jsme se měli možnost blízce se seznámit s druhým extrémem, suchem. Jak je otázka problematiky sucha, např. v porovnání s povodněmi, vnímána v Rakousku?

Období s malými srážkami, resp. vysokými teplotami představují v Rakousku pro některé obory výzvu. Patří k nim zásobování pitnou vodou, cestovní ruch, zemědělství, řemeslná výroba a průmysl. Zatímco povodně se mohou projevit kdekoliv na celém území Rakouska, situacemi, při kterých se projevuje nedostatek vody, bývá postižen především severovýchod a východ země a některá údolí v Alp.

2. V České republice jsme si s ohledem na výskyt epizod sucha v období 2014-2016, kdy se rok 2015 zařadil mezi historicky nejsušší roky, uvědomili závažnosti dopadů nedostatku vody. Z tohoto důvodu bylo ministru životního prostředí a ministru zemědělství uloženo ve spolupráci s ostatními resorty vypracovat koncepci na ochranu před následky sucha pro území České republiky. V případě, že Rakousko vnímá problematiku sucha za závažnou, jaké kroky byly v Rakousku v tomto směru realizovány?

V Rakousku byla učiněna již v minulosti četná opatření na zvládnutí suchých období. Pro zásobování Vídně pitnou vodou byla zřízena už v 19. století dvě dálková vedení velmi vydatných pramenů, která byla ještě doplněna o zdroje podzemních vod.

Pozn.:
* 1870-1873: Výstavba prvního přivaděče vody do Vídně. Délka tohoto přivaděče je 120 kilometrů a v současné době zabezpečuje 45 % spotřeby vody ve Vídni.
* 1900-1910: Výstavba druhého přivaděče o délce 180 km. Výstavba byla zahájena 2. prosince 1910 císařem Františkem Josefem I. Dodává asi 51 % zásob vody ve Vídni.

 

Obr.: Otevření prvního přivaděče vody do Vídně - Schwarzenbergplatz 24. října 1873. Zdroj: http://www.wasserwerk.at

V ostatních spolkových zemích následovala rozsáhlá výstavba regionálních vodárenských sítí a jejich vzájemné propojování (i přeshraniční). V oblasti zemědělství slouží náročná zařízení jako např. zavlažovací kanál Marchfeld (Moravské pole) nebo kapkové závlahy vinohradů ve Wachau. V regionech kriticky ohrožených suchem se podařilo prosadit pro odběry povrchových a podzemních vod na závlahy regulace.

V rámci programu pro rozvoj venkova je v Rakousku finančně podporováno zřizování závlahových zařízení pro několik firem společně (viz směrnice o podpoře na stránkách Dolnorakouské zemské vlády).

3. V rámci koncepce, která byla v České republice schválena, se předpokládají jako jedno z mnoha opatření i změny v legislativě. Nejzásadnějším bodem legislativních úprav je promítnout problematiku sucha přímo do vodního zákona. Jakým způsobem je v Rakousku legislativně tato problematika podchycena?

Problematika sucha a disponibilních vodních zdrojů je brána v potaz v rámci udělování vodoprávních povolení. Např. předpisy pravidel pro územní rozhodování a stavební řízení berou v úvahu zajištění zásobování pitnou vodou a vypouštění odpadních vod. Pro zavlažovací systémy jsou nutná četná úřední povolení. 

4. Jedno z nejviditelnějších opatření proti suchu jsou považovány vodní nádrže. V ČR se okolo výstavby nových nádrží vede živá diskuse. Jaký je postoj veřejnosti k výstavbě vodních nádrží, např. ve srovnání s přírodě blízkými opatřeními v krajině?

Je to stejné i v Rakousku. S velikostí vodního díla úměrně roste i zájem veřejnosti o něj. Je nutné si však uvědomit, že v Rakousku jsou vodní díla primárně určena pro získávání energie.

Rybníky pro zadržování závlahové vody se nacházejí jen v menším rozsahu v rámci lokálních zařízení nebo jsou to tradiční nádrže hasební vody v malých obcích. V těch několika regionech, kde jsou závlahová zařízení, se spíše počítá s využíváním rezerv podzemních vod nebo i povrchových vod (např. vodní kanál Marchfeld).

Obr.: Marchfeld kanál - zavlažovací systém. Zdroj: www.meinbezirk.at

5. Jedním ze základních problémů je u nás vnímán i způsob hospodaření na zemědělské půdě. V současné době je v ČR preferována produkce plodin (kukuřice, řepka olejná), které neumožňují efektivní zasakování vody a tím dotaci podzemních vod. Existují v Rakousku/SRN pravidla, které nějakým způsobem regulují hospodaření na zemědělské půdě a upřednostňují pěstování plodin umožňující zasakování vody?

V Rakousku si uvědomujeme, že velký potenciál snižování následků sucha spočívá rovněž ve způsobu hospodaření zemědělců. Ve stále větší míře se prosazují v zemědělství metody, které vedou ke zvyšování podílu humusu, a následného zlepšování půdních struktur, což přispívá ke zvyšování schopnosti půdy zadržovat vodu. Taková opatření jsou podporována prostřednictvím agrárního environmentálního programu ÖPUL (rakouský program na podporu zemědělství, které chrání životní prostředí a extensivní i přirozené biotopy). V regionech ohrožených suchem je také nutné přizpůsobit pořadí plodin, nebo využít takové technologie hospodaření, které nejsou náročné na vodu. Příkladem může být větší využívání ozimů nebo pěstování takových druhů zemědělských plodin, které jsou vůči suchu odolnější. Také zakládání plodin do mulče přispívá ke snížení ztrát vody, čímž se snižuje riziko půdní eroze.

V Rakousku taky existují problémy s erozí u plodin jako kukuřice, sója, cukrová řepa, dýně. Týká se to především porostů, které nejsou půdopokryvné. Zde je nutné při obhospodařování věnovat větší péči zabránění odtoku srážkové vody a svrchní vrstvy půdy. Díky technologiím hospodaření jako sázení do řádků napříč svahem nebo používání mulčového nebo přímého výsevu lze riziko odplavování výrazně snížit. Taková opatření musí zemědělci závazně uskutečňovat v rámci implementace směrnice EU o dusičnanech.

Ohledně výsadby určitých kultur neexistují v Rakousku žádná v zákonu zakotvená pravidla, zemědělci se mohou principiálně rozhodovat samostatně, jaký typ hospodářství budou provozovat. Pozornost je proto věnována vzdělávání a poradenství, kdy lze vytvářet zvýšené povědomí o tomto problému a podnítit tak zemědělce k realizaci opatření, která zmírňují půdní erozi.

6. V České republice měl velký mediální ohlas program připravený MŽP zaměřený na využívání srážkových vod. Jednalo se o program, v rámci kterého byla podporována instalace zařízení na zachycení srážkových vod podpora zasakovacích systémů. Existuje v Rakousku podobný způsob podpory projektů na využití srážkových vod? Jaký je v Rakousku postoj k využití srážkových vod?

V Rakousku jsou prostřednictvím obecných vyhlášek zakotveny zásady, které předepisují opatření umožňující zasakování srážkových vod v místě jejich dopadu (například pro parkoviště nebo v malých zahrádkářských koloniích).

V zemědělství jsou prosazována spíše plošná opatření, která vylepšují plošné zasakování a tudíž přímé využití srážek přímo na polích. V tomto směru existuje další potřeba nejen informačních ale i vzdělávacích opatření pro zemědělství.

Mimo to, je dále podporována výstavba zařízení na využívání podzemních vod pro zavlažovací účely.

7. Kolik peněz Rakousko investuje nebo plánuje investovat do opatření proti suchu?

V zásobování osídlených lokalit pitnou vodou by se dalo zhruba odhadnout, že na spolkové úrovni je k dispozici cca 20 miliónů EUR na podporu zásobování pitnou vodou. Tak lze ročně vyvolat celkové investice ve výši 100 až 120 miliónů EUR. Část z toho plyne do zajištění zásobování pitnou vodou v obdobích sucha pomocí propojených vodohospodářských soustav, převádění vody z jiných regionů a dalších propojení mezi vodárenskými zařízeními nebo i pomocí jiného zajištění rovnovážného stavu jako jsou přizpůsobovací opatření, podmíněná změnami klimatu.

Současně existují požadavky na vytváření dalších technických opatření pro zlepšení zásobování vodou v zemědělství a podmínky pro vytváření zavlažovacích systémů. Stalo se to i předmětem intenzivních politických diskuzí a zatím se nedá na základě technického nebo finančního posouzení odhadnout, zda a jak se určité projekty uskuteční.

V současné době již existují opatření, která se zaměřují na zlepšování zavlažovacích infrastruktur a také na vylepšení hospodaření s půdou. V rámci programu na rozvoj venkova je v Rakousku vyčleněno asi 19,5 miliónů EUR v probíhajícím období (2014-2020) na vytváření zavlažovacích systémů. Pro plošnou podporu hospodaření na venkově jde dále 112 miliónů EUR na rozvoj biotechnologií.

 

Článek byl zpracován ve spolupráci s rakouskými experty na oblast vodního hospodářství.

Autor článku: Josef Nistler

Další články

O čem se mluví

Seznam „suchých“ obcí se dál rozšiřuje!

24. července 2018

Finanční prostředky z programu "Dešťovka" je možné čerpat již v 1896 obcí.

Příběhy vody

Nejstarší veřejná říční plovárna ve střední Evropě

10. července 2018

Zjistil, že vojáci neumí plavat. Tak založil první plovárnu ve střední Evropě.

O čem se mluví

Teplé a suché počasí nás žene k vodě. Jsou naše rybníky a vodní nádrže vhodné ke koupaní?

19. června 2018

V roce 2018 se bude kvalita vody kontrolovat ve 187 profilech přírodních koupališť.

O čem se mluví

Hlavní město Mexika bojuje o vodu

15. června 2018

Utopí se obyvatelé hlavní město Mexika ve vlastních odpadcích, nebo zemřou žízní?