Téma měsíce února: povodně - Jak funguje systém předávání informací v době povodní?

Sdílejte článek: LinkedIn

Téma měsíce února: povodně - Jak funguje systém předávání informací v době povodní?

28. února 2018

Velké povodně patří v České republice k nejčastěji se vyskytujícím přírodním katastrofám, způsobujícím materiální škody a ztráty na lidských životech. I když absolutní ochrana před povodněmi neexistuje, je přesto nezbytné se před povodněmi chránit a povodňové riziko snížit. Z praxe víme, že historická paměť člověka má svoje rezervy a již několik měsíců po povodních jsme na důsledky této přírodní pohromy schopni zapomenout. Příkladem mohou být snahy vyjednat výjimky pro změnu územních plánů a využít vymezená záplavová území pro výstavbu průmyslových areálů nebo obytných zón. Článkem chceme jen „oprášit“ naši paměť a ve stručnosti připomenout fungování obcí, krajů a státu v době povodní.

Povodňové orgány

Systém ochrany před povodněmi je u nás ustanoven několika zákony a další spoustou předpisů. Rozebírat je do detailu by bylo na několik desítek, snad i stovek stran. Hlavním scílem tohoto článku je jednoduše a srozumitelně vysvětlit, jak celý systém funguje. Na začátku si představíme důležité hráče celého systému ochrany před povodněmi:

– Český hydrometeorologický ústav, respektive hlásná a předpovědní služba, čili místo, odkud dostaneme první informace o hrozící povodni. A to včetně dat o vývoji počasí, prognózy vývoje případného povodňového rizika (na základě výstupů modelů předpovědi počasí a výstupů hygrologických a srážkoodtokových modelů – viz předchozí článek) a informace o spadlých srážkách, naměřených vodních stavech a průtocích.

– Státní podniky Povodí, hlavně pak jejich vodohospodářské dispečinky. Od nich máme informace o stavu průtoků na vodních tocích, stavu vodních děl a manipulacích na vodních nádržích. Dále řídí manipulace na vodních nádržích provozovaných těmito státními podniky. Provozní složky státních podniků Povodí pak provádějí potřebné zabezpečovací práce na spravovaném státním vodohospodářském majetku.

– Hasičské záchranné složky, které zajišťují nejen distribuci aktuálních informací prostřednictvím operačních a informačních středisek, ale jejich činnost je přímo viditelná v postižených oblastech, kde jednotky zajišťují nezbytné záchranné a zabezpečovací práce.

– Ministerstvo životního prostředí – podle zákona nejvyšší (ústřední) povodňový orgán, který v době povodně koordinuje fungování ústřední povodňové komise, rozhoduje o poskytnutí okamžité pomoci, centrálně poskytuje informace pro média a spolu s ostatními ministerstvy připravuje řešení pro období po povodni.

– Krajské úřady, obce s rozšířenou působností (ORP) a místní samosprávy. Ty při povodních organizují činnost krajských a obecních povodňových komisí.

Jak funguje systém protipovodňové ochrany v době nebezpečí vzniku povodní?

Ukažme si to na příkladu, kdy například na území Libereckého a Ústeckého kraje hrozí reálná hrozba vzniku povodně způsobené vydatnými srážkami.

Jestliže vývoj počasí a aktuální podmínky nasvědčují hrozbě vzniku povodní, vydá Český hydrometeorologický ústav výstrahu předpovědní povodňové služby, kterou odešle na operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru. Současně je tato výstražná zpráva odeslána dispečinku státního podniku Povodí Labe, Ministerstvu životního prostředí a dalším orgánům. Formát zprávy je jednotný a obsahuje informace o času vydání, územní a časové platnosti výstrahy popis nebezpečného jevu (vydatné srážky, povodně) a stručná doporučení pro zmírnění dopadu nebezpečí.

Obr.: příklad výstražné zprávy

Hasičský záchranný sbor prostřednictvím systému centrálního a krajských Operačních a informačních středisek (OPIS, KOPIS) distribuuje výstrahu povodňovým orgánům – v tomto modelovém případě krajským úřadům Ústeckého a Libereckého kraje a povodňovým orgánům obcí s rozšířenou působností (neboli ORP) – podle postiženého území (například Děčín, Jablonec nad Nisou). Tyto obce s rozšířenou působností distribuují dál výstražnou zprávu obcím, jež pod ně územně spadají, a mohly by být povodní postiženy.

Vydání výstrahy pro uvedené území automaticky znamená vyhlášení 1. stupně povodňové aktivity. Současně dochází ke svolání povodňových komisí (kraje, ORP a obcí), které tím v době povodně přebírají od výše jmenovaných orgánů funkci povodňového orgánu. Na každé této úrovni následně, s ohledem na závažnost vydané výstrahy, probíhá příprava na příchod povodně, tedy příprava organizace prací průběhu povodně a v období následujícím bezprostředně po povodni.

Instrukce o organizaci opatření potřebných k odvrácení nebo zmírnění škod při povodni jsou součástí povodňových plánů, které jsou zpracované pro všechny úrovně, čili od povodňových plánů obcí až po povodňový plán České republiky.

Krizové řízení za povodňových situací

Pokud jsou při povodni ohroženy životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí, a ohrožení není možné odvrátit běžnou činností povodňových orgánů a složek integrovaného záchranného systému, dojde k vyhlášení krizového stavu, a řízení ochrany před povodněmi přebírají orgány krizového řízení. Orgány krizového řízení mohou být zřízeny starostou obce. Na úrovni kraje je krizový štáb zřizován hejtmanem kraje (v Praze primátorem), na úrovni České republiky pak krizový štáb zřizuje vláda. V případech, kdy je v době povodní vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav, se povodňové komise stávají součástí krizových štábů. Výhodou krizových štábů je širší zákonná pravomoc ve srovnání s povodňovými komisemi – například možnost nařídit použití soukromých prostředků pro zvládání povodně.

Obr.: Praha, povodeň 2013 - zdroj Wikipedia a Magistrát hl. m. Prahy

Doba povodně a těsně po ní

Jak už bylo psáno výše, organizace a řízení činností probíhá na všech úrovních podle povodňových plánů. Nejde jen o předávání informací o aktuálním stavu velikosti průtoků a předpovědi dalšího vývoje. Povodňové plány obsahují instrukce pro koordinaci záchranných a zabezpečovacích prací.

Na úrovni povodňových komisí, potažmo krizových štábů, se rozhoduje o zajištění nezbytné vyprošťovací techniky, evakuace obyvatelstva, zabezpečení kritických míst, které mohou povodňovou situaci ještě zhoršit, a podobně.

Už v průběhu povodní probíhá sběr informací o vzniklých škodách, které jsou shromažďovány prostřednictvím obcí na úrovni krajů. V případě velkých povodní, například s územním přesahem několika krajů, pak na základě těchto informací stanovuje Vláda České republiky způsob a rozsah likvidace následků povodní. Při běžných povodních řeší sběr informací a následnou likvidaci povodňových škod samostatně obce (maximálně s pomocí krajů).

Obr.: Troubky rok 1997 - zdroj Wikipedia a Youtube

Odkazy na potřebné informace

– Výstražné zprávy a předpovědi počasí a aktuáln (ČHMÚ

– Stavy průtoků, výška hladin vodních toků a stav naplněnosti vodních děl (ČHMÚ, státní podniky Povodí

– POVIS – Povodňový informační systém

Digitální povodňový plán České republiky

– dopravní informace (weby o aktuální dopravní situaci, rozhlas, televize)

Starosti pana starosty

K napsání tohoto článku nás vedla snaha stručným způsobem vysvětlit systém fungování státní správy a samosprávy v době povodní. Tím nejdůležitější však je vlastní fungování povodňových orgánů. Jeho efektivita je závislá na přesnosti výstrah a informací o vývoji povodně, na kvalitě povodňového plánu pro dané území, na zkušenostech členů povodňové komise, výkonnosti Integrovaného záchranného systému, ale i na zkušenostech a připravenosti všech obyvatel v ohroženém území. Ani sebelepší výstraha a povodňový plán nebudou k ničemu, pokud se například budou obyvatelé bránit evakuaci.

Každý starosta, který je z titulu své funkce předsedou povodňové komise obce, je tak za povodní vždy pod velkým tlakem. Čím si prochází starosta smyšlené obce Horní/Dolní Lhota ilustruje 16 let starý film, který byl vytvořen po povodni z roku 2002. Název „Starosti pana starosty“ je v tomto případě zcela vystihující.

Rekapitulace únorového tématu

Únor je za námi a tím i téma tohoto měsíce – povodně. Je to samostatný obor ve vodním hospodářství, ve kterém pracuje řada výborných lidí. Popsat toto téma během jednoho měsíce v pěti článcích by bylo pošetilé, snad i drzé.

My jsme se však snažili vytáhnout alespoň pár zajímavostí z historie a připomenout si věci, na které lehce zapomínáme. Taky jsme při studiu dostali pár nápadů. Třeba obnovit vodotčetnou lať v Praze u Staroměstských mlýnů, kde se začala psát historie novodobého systematického pozorování vodních toků.

Tématu povodně se ještě budeme věnovat v některém z příštích měsíců. Ty následující dva, březen a duben, budou o opačném extrému – o suchu.

Další články

O čem se mluví

Teplé a suché počasí nás žene k vodě. Jsou naše rybníky a vodní nádrže vhodné ke koupaní?

19. června 2018

V roce 2018 se bude kvalita vody kontrolovat ve 187 profilech přírodních koupališť.

O čem se mluví

Hlavní město Mexika bojuje o vodu

15. června 2018

Utopí se obyvatelé hlavní město Mexika ve vlastních odpadcích, nebo zemřou žízní?

O čem se mluví

16 milionů Zlotých na přípravu plánů proti suchu

5. června 2018

Jak se na sucho připravují v Polsku?

Příběhy vody

Řešení vodní krize v Jordánsku? Instalatér v sukni.

1. června 2018

Ženy mají v Jordánsku daleko větší představu o hospodaření s vodou než muži.