Téma měsíce února: Povodně - Počátky systematického pozorování a přístrojového měření

Od první vodočetné latě u Stroměstských mlýnů po radarové a družicové snímky

Sdílejte článek: LinkedIn

Téma měsíce února: Povodně - Počátky systematického pozorování a přístrojového měření

22. února 2018

Jak jsme psali v našem posledním článku, údaje o povodních a povodňových událostech získávali historikové z různých zdrojů. Rokem 1825 se však vše změnilo. V tomto roce byla v Praze instalována první vodočetná lať a tím započala éra systematického měření. Následovala výstavba vodočetných stanic v Mělníku, Litoměřicích, Ústí nad Labem a v Děčíně (rok 1851) a dále pak v Českých Budějovicích a později ve Štěchovicích, Karlíně a na malém Labi v Pardubicích (rok 1859). Měření byla prováděna téměř výhradně zřízenci stavebního odboru c. k. místodržitelství.

Po katastrofální povodni na Berounce a Ohři ve dnech 25.–27. května 1872 a po neobvykle suchém roce 1874 byla z popudu zemského sněmu založena Hydrografická komise pro Království české, která byla rozdělena na sekci hydrometrickou (pozorováním vodních stavů a měřením průtoků) a ombrometrickou (pozorování a měření srážek). Hydrometrickou sekci řídil profesor pražské německé techniky Andreas Rudolf Harlacher, který stojí například za sestrojením první hydrometrické vrtule na měření průtoků nebo za sestavením detailních instrukcí pro pozorování ve třech denních termínech, a to v 6, 12 a 18 hodin, zatímco na stanicích na říšských řekách se pozorovalo jen jednou denně (ráno).

Obr.: Staroměstské mlýny v Praze, kde začala od roku 1825 pravidelná měření vodních stavů na řece Vltavě - situace kolem roku 1830 podle modelu Antonína Langweila a pohled na Novotného lávku a Karlův most s vodočtem v popředí z 30. let 20. století podle Vladislava Röhliga.

Ombrometrickou sekci vedl profesor matematiky pražské univerzity František Josef Studnička. Ten se nejvíce zasloužil o rozvoj sítě dešťoměrných stanic a o publikování výsledků prováděných měření. Dodnes jsou výsledky Hydrografické komise v podobě vydávaných ročenek považovány za velmi cenný zdroj informací a jsou v některých směrech nepřekonané. Nutno podotknout, že zatímco v Čechách fungovala hydrografická služba již od roku 1875, v rámci rakouského mocnářství (Hydrographischer Dienst in Österreich) byla podobná instituce založena o téměř 20 let později.

Foto: Andreas Rudolf Harlacher (1842–1890) se významně zasloužil o rozvoj hydrometrie v Čechách a František Josef Studnička (1836–1903) významně přispěl k rozvoji sítě srážkoměrných stanic a zpracování srážkových poměrů Čech.

Po vzniku samostatného Československa byla zachována obdobná organizace hydrologické služby jako v zaniklém c. k. mocnářství.

Může za to Masaryk

Dostáváme se do doby založení Státního ústavu hydrologického, později Státní výzkumný ústav hydrologický a hydrotechnický T. G. Masaryka (dnešní Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i.), u jehož zrodu stál sám první prezident Tomáš Garrique Masaryk. Ústav pokračoval s vydáváním hydrologických zpráv, obsahujících hydrologická a srážkoměrná pozorování, především jsou však s touto institucí spojeny zásluhy na stanovení kvalitní a dodnes nepřekonané sítě podélných profilů jednotlivých vodních toků, plus zpracování mapové dokumentace, vydávané v průběhu 20.–40. let dvacáteho století. Počátkem 30. let bylo zahájeno pravidelné pozorování podzemních vod a pramenů.

Foto: Záběry z historické návštěvy prezidenta T. G. Masaryka v ústavu v roce 1933. Zdroj TGM, v.v.i.

Hydrologická a srážkoměrná služba fungovala i v době protektorátu, srážkoměrná služba však byla přesunuta pod působnost nově vzniklého Ústředního meteorologického ústavu pro Čechy a Moravu.

V padesátých letech pak došlo k přerozdělení činností mezi Státní výzkumný ústav vodohospodářský (dnešní VÚV T.G. Masaryka, v.v.i. - 1. února 1951) a Hydrometeorologický ústav (spojením původního meteorologického ústavu s hydrologií vznikl dnešní hydrometeorologický ústav - 1. ledna 1954).

Obr.: Hydrologická měření v minulosti a pojízdná laboratoř. Zdroj VÚV TGM, v.v.i.

Éra modelů radarů a družic

Na nově vzniklém Hydrometeorologickém ústavu se tradičně rozvíjela hydrologie povrchových a podzemních vod s postupným rozšiřováním staniční sítě a její automatizací. Po povodni na slovenských vodních tocích v roce 1960 došlo k výraznému rozšíření a využívání hydrologických předpovědí a byly vytvářeny krajské předpovědní služebny, které se staly základem pozdějších poboček Českého hydrometeorologického ústavu.

K pravidelně vydávaným hydrologickým předpovědím na Labi, Vltavě a Dunaji, využívaným mimo jiné pro plavbu, přibyly prognózy v dalších povodích, sloužící ochraně před povodněmi a k řízení odtoku na vodních dílech a vodohospodářských soustavách. Pro jednotlivá povodí byly odvozeny srážkoodtokové vztahy, pomocí kterých bylo možné na základě úhrnu a trvání deště, nasycenosti půdy, evapotranspirace a odtoku, lépe předpovídat nebezpečí povodní. Pro určení míry povodňového nebezpečí byl zaveden systém třístupňové povodňové aktivity (tzv. stupně povodňové aktivity), používaný do současné doby.

V 70. a 80. letech vývoj systematického pozorování pokračoval v podobě vytvoření hlásné sítě podzemních vod a sítě pro sledování jejich kvality, v roce 1972 vznikl Hydrofond jako dokumentační středisko pro soustřeďování, třídění a hodnocení údajů o přirozených vodních zdrojích. Využití moderních technických prostředků (například moderní dálkové spoje, družicové informace, využití radarů k odhadu srážek) a výkonné výpočetní techniky, vedlo k dalšímu zkvalitnění provozních hydrologických aktivit a k širšímu využití hydrologického modelování. Ale o tom až příště.

 

 

Zdroj informací: Historické a současné povodně v České republice (Brázdil 2005), ČHMÚ, VÚV

Další články

O čem se mluví

Teplé a suché počasí nás žene k vodě. Jsou naše rybníky a vodní nádrže vhodné ke koupaní?

19. června 2018

V roce 2018 se bude kvalita vody kontrolovat ve 187 profilech přírodních koupališť.

O čem se mluví

Hlavní město Mexika bojuje o vodu

15. června 2018

Utopí se obyvatelé hlavní město Mexika ve vlastních odpadcích, nebo zemřou žízní?

O čem se mluví

16 milionů Zlotých na přípravu plánů proti suchu

5. června 2018

Jak se na sucho připravují v Polsku?

Příběhy vody

Řešení vodní krize v Jordánsku? Instalatér v sukni.

1. června 2018

Ženy mají v Jordánsku daleko větší představu o hospodaření s vodou než muži.