Téma měsíce února: Povodně - jak získat informace o historických povodních? Úřední záznamy, vědecké práce, ale i písně nebo značky ve skalách

Historie povodní v českých zemích v dobách před systematickým pozorováním a přístrojovým měření.

Sdílejte článek: LinkedIn

Téma měsíce února: Povodně - jak získat informace o historických povodních? Úřední záznamy, vědecké práce, ale i písně nebo značky ve skalách

15. února 2018

Data o povodních, které zasáhly území České republiky, vyplývají z informací, jež máme k dispozici díky měření, které je u nás běžné zhruba od druhé poloviny 19. století. Systematická hydrologická pozorování v Čechách začala na takzvaných říšských řekách – Vltava od Českých Budějovic až po Mělník a Labe od Mělníka po státní hranice. Pozorování započala v roce 1851 na vodočetných stanicích v Mělníku, Litoměřicích a v Děčíně. První vodočetná stanice přitom byla v Praze zřízena v roce 1825 v profilu Staroměstského jezu, na pravém břehu Vltavy u Staroměstských mlýnů. Jakým způsobem se však historikové dopátrali k údajům o povodních před rokem 1825?

Od trhových písní až po vědecké práce

Údaje o povodních v období před začátkem přístrojových měření máme díky analýze přírodních údajů (například analýza stop, které povodně zanechaly v krajině – paleopovodňové údaje) nebo prostřednictvím kronik, úředních záznamů a záznamů o počasí.

U paelopovodňových údajů jsme odkázáni na studium archeologických vrstev a říčních náplav. Je bez diskuze, že velké vody zasahovaly území střední Evropy v dobách daleko před vznikem prvních sídelních oblastí. Vzhledem k charakteru těchto důkazů je však velmi obtížné přesně stanovit dobu a přesný čas, kdy povodeň území zasáhla, současně také nemáme možnost určit intenzitu a frekvenci těchto povodní. Pro přesnější specifikaci povodní jsme proto více odkázáni na písemné nebo narativní (latinsky „vyprávěcí“) prameny. 

Lidové písně a vyprávění předávaná z generace na generaci

Škody na majetku a lidských životech způsobené povodněmi nebo chcete-li velkou vodou, se přirozeně odrážely ve společnosti a ovlivňovaly její praktický život. Důsledky povodní byly často vděčným tématem lidové tvořivosti. Nezřídka se proto setkáváme s kramářskými a trhovými písněmi, prostřednictvím kterých se katastrofické události přenášely z generace na generaci. Příkladem mohou být písně reagující na povodeň z roku 1593 na Bečvě, na Broumovsku z let 1755 a 1763 (písně žalostné) nebo trhová píseň o povodni na Labi z roku 1846. I když tyto písně a lidová vyprávění hovoří o datu události, na jejich popis a dopady je nutné pohlížet s určitou rezervou, a to právě díky lidové tvořivosti, která přesnost události velmi často zkresluje.

Obrázek vlevo - veršovaná prosba Brňanům na pomoc postiženým při povodni začátkem dubna roku 1800 se objevila na titulní straně novin Brünner Zeitung dne 9. dubna

Obrázek vpravo - Titulní strana truchlivé písně o povodni ve dnech 1. - 3. února 1862 v Praze a v Čechách (zdroj - Brázdil 2005)

Osobní korespondence

Dalším zdrojem informací o povodních je osobní korespondence, zejména v případech, kdy se povodňová událost přímo dotkla pisatele. Korespondence často obsahovala i informaci o rázu počasí, které povodni předcházelo. Příkladem může být dopis Ignáce z Ludanic ze dne 5. května 1494 adresovaný panu Vilémovi z Pernštejna:

„Službu svú vzkazuji Tvé Milosti, urozený pane, kmotře muoj milý! …A jelikož mi psáti ráčíž o zanesení Bečve mé u mého mosta: tak jest, že se zanesla, když jest voda nějaké stodoly u Přerova vzala, ale již jsem byl prvé rozkázal, nežli Tvé Milosti list přišel, aby to rozmetáno bylo, a tak se k tomu přičiníc, aby to dočist rozklizené bylo, neb rač věřiti, že bych Tvé Milosti škody nepřál, jako sám sobě.“ (Dopisy Viléma z Pernštejna, s. 19).

Denní záznamy o počasí

V systematicky pořizovaných záznamech o počasí je možné rovněž dohledat informace o extrémních situacích. Tyto záznamy byly povětšinou vedeny mnichy klášterů (augustiniánský mnich Lukáš Kraus z kláštera na Starém Brně – záznamy o počasí z let 1826–1832) nebo městskými písaři, jakým byl například Jan Strialius z Pomnouše, který krátce působil jako rektor školy v Litoměřicích, později jako městský písař v Českých Budějovicích a v Žatci. I díky němu máme záznam o povodni ze dne 31. července roku 1567, kdy k této povodni poznamenal, že letní povodeň v Litoměřicích byla tak velká, jako by z jarního tání sněhu byla.

decké práce a sdělení

Mimořádný význam pro studium historických povodní mají dobové vědecké práce. Jedná se především o práce podávající soupis informací o povodních pro určitou oblast a místo. Zde především vynikají odborné práce gymnaziálního profesora v Litoměřicích Wenzela Katzerowského, který shromáždil pro období několika staletí historicko-klimatologické údaje z Žatce a Litoměřic a ve svých dílech se zabýval periodicitou povodní na Litoměřicku. Za další cenné odborné práce, popisující historické povodně, považujeme texty katolického kněze Václava Krolmuse (1790–1861) nebo profesora Emanuela Purkyněho a lesního kontrolora Heinricha Vogla (Purkyně, Vogel, 1872). Přesto i s těmito vědeckými pracemi je třeba pracovat velmi obezřetně. Vedle zpráv přejímaných z ověřených zdrojů se objevují informace špatně interpretované, popřípadě i smyšlené. Příkladem může být v pozdějších pracích citovaná Kronika česká od Václava Hájka z Libočan z roku 1541, ve které se objevují informace z historicky nevěrohodných zdrojů.

Obrázek vlevo - Václav Krolmus,

Obrázek vpravo - Emanuel Purkyně (zdroj wikipedie)

Úřední hospodářské záznamy a speciální tisky

U příležitosti mimořádných událostí byly vydávány speciální tisky, jejichž úkolem bylo nejen o těchto událostech informovat, ale i vyvozovat ponaučení. Příkladem takovéhoto speciálního tisku jsou vydaná kázání kněze Jakuba Melisea Krtského v Kutné Hoře, přednesena v průběhu pohřbu obětí přívalových povodní z 16. a 17. srpna 1598.

Mezi úřední hospodářské záznamy patří především městské knihy obsahující údaje o příjmech a výdajích obce/města. V těchto knihách jsou uváděny např. platby řemeslníků za opravy lávek a mostů, poškozených obydlí, případně i finanční pomoc povodní postižených lidí. Významnou skupinou zpráv jsou pak úřední záznamy související s výběrem daní, případně s žádostí o jejich snížení v důsledku škod, které povodněmi vznikly. V těchto případech sepsal zpravidla rychtář postižené obce žádost o snížení daní s výčtem škod, které velká voda napáchala. Tato žádost pak byla posuzována komisí, která o způsobu vyřízení žádosti následně rozhodovala.

Obrázek vlevo - Titulní strana publikovaného kázání kněze Jakuba Melissaea Krtského v souvislosti s pohřbem osob, které zahynuly při povodni v srpnu 1598 v Kutné Hoře

Obrázek vpravo - Ukázka hlášení škod způsobených jednotlivým hospodářům v obci Borovnice na panství Pernštejn při krupobití, přívalovém dešti a bleskové povodni dne 10. srpna 1694

Epigrafické prameny

Jedná se především o záznamy v podobě značek, kamenů… které charakterizovaly úroveň hladiny při povodni. Příkladem pamětního kamene může být kámen umístěný ve zdi bývalého hřbitovního kostela sv. Marka v Soběslavi, upomínající na bleskovou povodeň z přívalového deště na Lužnici a Černovickém potoce ze dne 15. května 1686. V Praze se pak od konce 15. století začínají sporadicky objevovat první zmínky o vodočtu v podobě mužské vousaté hlavy, tzv. Bradáče (ODKAZ WIKI). Přesné datum vzniku a umístění plastiky hlavy vousatého muže nelze spolehlivě určit (snad ještě v době existence Juditina mostu, tedy před povodní v roce 1432). První věrohodná zmínka o „Bradáči“ se vztahuje k povodni ze dne 18. června 1481, kdy, jak se v písemných archivech uvádí, byla plastika zatopena až po pleš, a kdy byla tato povodeň srovnávána s největší povodní té doby, a to povodní z července roku 1432 (zničení Juditina mostu). Na řece Labi jsou pak nejvýznamnější povodňové značky vytesané na zámecké skále v Děčíně nebo je lze nalézt na pilíři železničního mostu ve Vepřeku.

"Pražský" Bradáč a značky vltavských povodní na železničním mostu ve Vepřku (část Nové Vsi v okrese Mělník) – zdroj wikipedia

Studováním výše zmíněných pramenů, především však jejich vzájemným porovnáváním, se díky našim historikům dozvídáme o povodních ještě z dob, kdy na území dnešní České republiky nebyla jednoznačně stanovena pravidla pro evidování povodní.

Zdroj informací: Historické a současné povodně v České republice. Článek vyšel s laskavým svolením autora knihy, pana prof. RNDr. Rudolfa Brázdila, DrSc.

 

 

Další články

O čem se mluví

Teplé a suché počasí nás žene k vodě. Jsou naše rybníky a vodní nádrže vhodné ke koupaní?

19. června 2018

V roce 2018 se bude kvalita vody kontrolovat ve 187 profilech přírodních koupališť.

O čem se mluví

Hlavní město Mexika bojuje o vodu

15. června 2018

Utopí se obyvatelé hlavní město Mexika ve vlastních odpadcích, nebo zemřou žízní?

O čem se mluví

16 milionů Zlotých na přípravu plánů proti suchu

5. června 2018

Jak se na sucho připravují v Polsku?

Příběhy vody

Řešení vodní krize v Jordánsku? Instalatér v sukni.

1. června 2018

Ženy mají v Jordánsku daleko větší představu o hospodaření s vodou než muži.