Téma měsíce ledna: umělé zasněžování – věda, výzkum, studie

Co všechno máme k dispozici, abychom mohli vzájemně diskutovat problematiku technického sněhu a umělého zasněžování?

Sdílejte článek: LinkedIn

Téma měsíce ledna: umělé zasněžování – věda, výzkum, studie

24. ledna 2018

Umělé zasněžování má sice za sebou možná až překvapivě dlouhou historii (psali jsme zde), nicméně ekologické aspekty tohoto nepřirozeného zásahu do krajiny se začaly řešet teprve v nedávné době v souvislosti s masivním umělým zasněžováním v důsledku nedostatku přírodního sněhu.

To, že se této problematice začala věnovat i mainstreamová média, ještě neznamená, že jde o odborné a pokud možno objektivní informace ze statistik, uskutečněných studií, popřípadě výsledků realizovaného výzkumu.

Pokud se tedy chceme bavit o tématu technický sníh a umělé zasněžování s maximální mírou korektnosti, dohledáme na toto téma informace tohoto typu?

Věda a výzkum hodnotící vliv na životní prostředí

Problematika dopadu odběrů vody pro technické zasněžování na průtoky vodních toků nebyla prozatím na území České republiky komplexně řešena. Byla provedena pouze analýza z hlediska vlivu na konkrétní studovaný profil.

První odborná studie o vlivu technického zasněžování na průtoky se u nás začala zpracovávat v roce 2009 a týkala se území Krkonoš, kde byl hodnocen vliv technického zasněžování na celá dílčí povodí Labe, Úpy a Jizery a modelován dopad na možné změny průtoků k roku 2025. V zimě 2011/2012 byla zahájena pravidelná měření průtoků na Zeleném a Vlčím potoce v Peci pod Sněžkou, a to v místech pod odběrnými profily, z nichž se odebírá voda pro technické zasněžování. Na těchto profilech pod sjezdovkami byl již vliv technického zasněžování na průtoky patrný. Nicméně se jednalo pouze o bodové měření, na základě něhož nelze zobecňovat získané poznatky.

Obr.: Území KRNAPse znázorněnými povodími vodních toků a polohou lyžařských vleků a lanovek. Zdroj: pilotní projekt

Komplexní řešení problematiky bylo zahájeno v lednu 2017, a to projektem s názvem „Podpora dlouhodobého plánování v oblasti vodního hospodářství na území Krkonošského národního parku s důrazem na řešení problematiky vlivu technického zasněžování na pokles průtoků s cílem zvýšit dlouhodobou efektivitu ochrany přírody a krajiny.“ Hlavním cílem tohoto projektu je vytvoření měřící sítě pro sledování dopadů technického zasněžování na vodní toky, dále pak zhodnocení vlivu technického zasněžování na změnu průtoků ve vodních tocích a návrh opatření na eliminaci negativních dopadů technického zasněžování na vodní toky. Sledování dopadů probíhá v Krkonoších v oblasti Rokytnice nad Jizerou, Špindlerova Mlýna, Janských Lázních a Pece pod Sněžkou. Kromě terénního monitoringu probíhá také matematické modelování dopadů technického zasněžování na vodní režim. Na základě zjištěných poznatků z výzkumu i sběru dostupných informací od správních orgánů, lyžařských areálů i ostatních uživatelů toků budou navržena opatření (včetně případné změny vodního zákona), která mohou napomoci řešit dopady technického zasněžování na vodní režim a to jak v souvislosti se zachováním optimálních podmínek pro rozvoj bioty v tocích, tak i z hlediska efektivního, spravedlivého a dlouhodobě využitelného užití vodních zdrojů. Výstupem projektu bude přehledná mapa shrnující všechny dostupné informace k problematice technického zasněžování v Krkonoších.

Podobné projekty se chystají i pro další česká pohoří (např. Šumava, Jeseníky a další). Kromě vyhodnocení dopadů technického zasněžování na sjezdovkách se chce výzkumný ústav zaměřit i na ne tolik diskutované dopady na přírodu při zasněžování běžeckých tratí. V tomto případě je pro získání věrohodných výsledků zapotřebí minimální délka monitoringu na dotčených vodních tocích po dobu tří zimních období.

Tolik a tolik diskutované poplatky

Platit za vodu pro výrobu technického sněhu nebo ne? Toť otázka, která rozděluje zainteresované na dva tábory, a to na ty, kteří jsou pro zpoplatnění a na ty, kteří obhajují stávající stav, tj. za vodu neplatit. Je důležité vědět, že nastavení pravidel pro zpoplatnění vody na výrobu technického sněhu, tj. výjimka ze zpoplatnění, bylo v době, kdy výroba technického sněhu nebyla rozšířena jako dnes. Ve zmíněné době (hovoříme o letech 1999-2001) se na výrobu technického sněhu pohlíželo jako na činnost, kdy voda není spotřebovávána, ale pouze na čas zadržena v podobě sněhu a uložena na svahu. Pravdou však také je, že každý, kdo vodu odebírá až na výjimky za vodu platí. V případě umělého zasněžování je vše navíc povýšeno skutečností, že vytvořená surovina, tedy technický sníh, je surovinou přinášející zisk.

Aby bylo možné si i zde udělat objektivní názor, zda by měl provozovatel lyžařského areálu za vodu platit či ne, měla by být např. k dispozici souhrnná a přesná statistika odebraného množství vody, velikost zasněžovaných ploch, atd. Z uveřejněných reportáží a článků na toto téma se odhady zastánců zpoplatnění a jejich odpůrců liší. A když se začnete pídit po těchto informací na internetu, žádnou souhrnnou statistiku českých lyžařských areálů nenajdete. Jedinou relevantní informací, kterou v této době tedy máme, jsou pouze argumenty provozovatelů vleků a argumenty zastánců zpoplatnění.

K problematice výroby technického sněhu a umělého zasněžování zatím nemáme dostatek dat a informací, abychom mohli učinit závěry s alespoň nějakou mírou objektivity. Nicméně můžeme vám slíbit, že se problematikou technického sněhu a umělého zasněžování budeme na webu Voda základ života i dále věnovat.

Příště? Něco málo zkušeností našich rakouských sousedů.

 

 

 

V článku byly využity informace VÚV T.G.M.,v.v.i. a obrázky z fotogalerie KRNAP.

Další články

O čem se mluví

Americký Aspen se obává o vodu

22. května 2018

Ochrání vodní zdroje města osikových hájů uvědomělost vlastních občanů?

O čem se mluví

HAMR - systémové "kladivo" pro předpověď hydrologické situace

15. května 2018

Systém pro operativní řízení vodních nádrží a vodohospodářských soustav.

O čem se mluví

Jak jsou na sucho připraveny vodní nádrže?

11. května 2018

Pokud by mělo letos nastat sucho, máme co do naplněnosti nádrží dobrou startovní pozici.

O čem se mluví

Jedna třetina obcí v ČR je na suchu. Bude se seznam dál rozšiřovat?

2. května 2018

V 1834 obcích je možné čerpat finanční prostředky z programu "Dešťovka".