Jezírka, deštníky a trampolíny: Inspirace z Kodaně

Hospodaření s dešťovou vodou ve městech jsme se věnovali již v několika článcích. Pojďme se nyní podívat na originální způsob, jakým tuto otázku řeší v hlavním městě Dánska.

Sdílejte článek: LinkedIn

Jezírka, deštníky a trampolíny: Inspirace z Kodaně

22. července 2016

Kodaň, která by se se svými zhruba 600 tisíci obyvatel dala nazvat menší Prahou nebo větším Brnem, byla v letech 2011 a 2014 hned dvakrát zasažena stoletou vodou, což donutilo místní úřady intenzivněji řešit problém zachycování a odvádění dešťové vody. Podle předpovědí odborníků se totiž Dánsko (a samozřejmě nejen ono) musí připravit na stále extrémnější výkyvy počasí, masivní srážky střídané obdobími sucha, k čemuž se přidává i stoupající mořská hladina (až o 1,6 metru během příštích 100 let). Kodani tak reálně hrozilo, že pokud nezačne zachytávání dešťové vody řešit, ve směsi slané a sladké vody se doslova utopí.
 
 
Dánská metropole se rozhodla jít proti systému, který převládal po většinu 20. století a jehož receptem na zvládání masivních srážek bylo vodu co nejrychleji odvést do kanalizace a pryč z města. Její „modrý a zelený“ systém spočívá v zachycování dešťové vody systémem parků, speciálně budovaných řečišť a kanálů a podzemních nádrží, ve kterých se bude uchovávat pro období sucha.
 
Jádrem kodaňského „plánu na přežití“ je nyní náměstí Tåsinge Plads. Na první pohled se nijak výrazně neliší od jiných nedávno rekonstruovaných městských ploch kdekoli jinde v Evropě – parková úprava, stromy, záhony, lavičky, dětské hřiště a několik skulptur podobajících se obráceným deštníkům, které v létě vrhají příjemný stín. To, co ho činí výjimečným, je totiž skryté pod zemí.
 
Právě ony obrácené deštníky totiž během vydatných dešťů zachytávají vodu, kterou následně svádějí do podzemních nádrží. V suchém období je tato voda využita k zavlažování rostlin na náměstí, a to hodně nezvyklým způsobem – de facto díky dětské práci. Nejde ale o žádné novodobé otroctví, ale o hru. Nad nádržemi jsou totiž zabudované trampolíny, které se při skákání mění v pumpy a dokáží vodu vyčerpat až ke stromům, květinám a trávníkům.
 
 
Kromě sucha je náměstí připravené i na přívalové deště. Během nich je totiž jeho členitá plocha připravená proměnit se v soustavu jezírek, ve kterých voda „počká“ a postupně se vsákne do země. Připomíná tak jinou městskou plochu – rotterdamské „vodní náměstí“ Benthemplein – kde se pro změnu betonová hřiště mění během přívalových dešťů v obří bazény.
 
Tåsinge Plads je inspirací i pro další města, která by měla začít dešťovou vodu využívat jako cennou surovinu a nenakládat s ní jako s odpadem, kterého je třeba se rychle zbavit. Sama kodaňská radnice plánuje během následujících dvaceti let vybudovat více než tři stovky podobných ploch, které budou během sucha sloužit jako fotbalová hřiště nebo komunitní zahrady a během prudkých dešťů zachytí vodu, která by jinak hrozila zahltit kanalizaci a čistírny odpadních vod.
 

 

Další články

O čem se mluví

Exkluzivní průzkum Ipsos: devět z deseti Čechů šetří vodou, ubývá těch, kteří o šetření vodou nikdy nepřemýšleli

10. ledna 2020

PRAHA, 4. listopadu 2019 – Společnost Ipsos po třech letech opakovaně zpracovala pro projekt Voda základ života exkluzivní průzkum zaměřující se na trendy, jak obyvatelé České republiky vnímají problematiku sucha a šetření vodou. Sucho vnímá dnes jako problém 87 % populace, v roce 2016 to bylo jen 76 %.

O čem se mluví

Aktuální informace z tisku o vodě najdeš na fb profilu

4. prosince 2019

Voda základ života.