Některé části světa jsou díky těžbě zemního plynu „na suchu“

Získávání zemního plynu a ropy metodou hydraulického štěpení sebou nese nejen riziko možného zemětřesení, ale i kontaminace vody.

Sdílejte článek: LinkedIn

Některé části světa jsou díky těžbě zemního plynu „na suchu“

30. října 2018

V dokumentu prezentovaném v časopise AGU Země budoucnosti Lorenzo Rosa a jeho kolegové zhodnotili vliv hydraulického štěpení neboli frakování na vodní poměry konkrétních oblastí, a s tím spojené zajištění lidských a environmentálních potřeb. Ze studie vyplývá, že 30 procent ložisek břidlice se nachází v oblastech postižených suchem. Dalších 31 až 40 procent ložisek břidlice je pak v oblastech, kde by frakování významným způsobem ovlivnilo vodní poměry a významně přispělo by k rozšíření sucha.

Hydraulické štěpení neboli frakování patří mezi nekonvenční technologie extrakce zemního plynu a ropy. Při frakování se do vrtů v břidlicovém podloží pod vysokým tlakem pumpují voda a chemikálie. Pomocí řízených detonací se následně břidlice štěpí a uvolněný plyn se pumpuje ven z vrtu.

Obr. Ilustrativní schéma těžby zemního plynu metodou hydraulického štěpení - zdroj: https://www.tzb-info.cz/

Případné úniky toxické vody z hlubinných úložišť mohou mít také fatální dopady, nemluvě o tom, že už jenom samotné ukládání toxické vody po delší dobu v nestabilním geologickém podloží je samo o sobě rizikové. Odpadní voda z vrtu je totiž opět napumpována do speciálních hlubinných úložišť. Kromě hrozby možných úniků tato úložiště představují trhliny v geologickém podloží, které mohou následkem vyplnění velkým množstvím vody způsobit zemětřesení. Takováto lidmi způsobená zemětřesení jsou sice vzácná, nicméně souvislost mezi frakováním a seismickou aktivitou je již desítky let známá. Příkladem může být zemětřesení v Oklahomě 6. listopadu 2011 o síle 5,6 stupňů Richterovy škály.

Obr. Mapa ukazuje oblasti s významným rizikem ovlivnění vodních poměrů stres vody v ložiskách břidlice. Voda je v těchto oblastech spotřebovávána rychleji, než dochází k její obnově. Zelené, žluté, oranžové nebo červené pixely představují oblasti, kde se vyskytují ložiska břidlice a kde se již sladká voda neudržitelně využívána. – zdroj: https://phys.org/news/2018-06-impacts-fracking-worldwide.html#jCp

Na cestě k úplnému zákazu

Frakování je těchto důvodů v mnoha zemích přísně regulováno. Na rozdíl od Spojených států amerických, kde je například využívání toxických látek chráněno obchodním tajemstvím, jsou státy EU mnohem obezřetnější a využívání takovýchto chemikálií vylučují. Konkrétně Německo již dříve uvalilo moratorium na nejkontroverznější podoby této technologie, související právě s využíváním toxických aditiv ve vodě určené k těžbě. Prakticky však tento zákaz znamenal omezení těžby jenom pro výzkumné a vědecké účely. V roce 2014 však bylo moratorium částečně přerušeno.

Veřejné mínění v Německu rozhodně těžbě břidlicových plynů není nakloněno a environmentální hnutí tak mají při prosazování zákazu frakování silnou podporu. Výsledkem je nová dohoda o téměř úplném zákazu, která by měla být po schválení parlamentem revidována opět v roce 2021. Do té doby bude povoleno provést jenom čtyři testovací vrty pro vědecké účely a frakování, včetně jeho konvenčnějších forem, nebude povoleno v zónách, kde se vyskytují podzemní zásoby pitné a užitné vody. Všech šestnáct spolkových států navíc získá právo veta na všechny pokusy o frakování na svém území. Environmetální organizace přesto varují, že zákaz není úplný a jde jenom o další krok na cestě k úplnému odmítnutí této technologie.

Frakování v České republice

V České republice je evidováno několik desítek ložisek ropy i zemního plynu, přičemž většina je koncentrována do oblasti vídeňské pánve. Počet těžených ložisek ropy je v posledních letech víceméně konstantní, těžba samotná však postupně klesá. Při srovnání se světovou těžbou je domácí produkce zanedbatelná (pouhá třetina procenta). Obdobně jako u ropy se většina ložisek nachází v oblasti Jižní Moravy, zemní plyn se však nachází i v hornoslezské pánvi v podobě sorbovaných ložisek v uhelných slojích. Počet těžených ložisek, samotná těžba však výrazné změny v množství nezaznamenala. Stejně jako v případě ropy nedosahuje tuzemská produkce ani jednoho procenta celosvětové.

Zdroj: http://oenergetice.cz/

Otázka zákazu frakování usnula spolu s tím, když splaskla bublina okolo těžby břidlicového plynu. Ani v Polsku, kde byly do těžby vkládány velké naděje, průzkum nedopadl dobře. Dnes se o břidlicovém plynu ani o zákazu frakování nemluví. Z politického hlediska se toto téma jeví jako nezajímavé až mrtvé. V surovinové politice je v tomto směru zmíněn jen výzkum.

​Josef Nistler - Voda základ života, z. ú.

 

Další články

O čem se mluví

Zlověstné babí léto na konci světa

17. října 2018

Rozbil se definitivně mechanismus koloběhu Země?

O čem se mluví

Koupací sezóna 2018. Jaká byla z pohledu kvality vody?

12. října 2018

Za druhým nejhorším výsledkem stavu koupacích vod za posledních 8 let stojí kombinace nedostatku vody, vysokých teplot a množství živin splavených do rybníků a vodních nádrží.

O čem se mluví

Toman: Zadržení vody v krajině je pro nás životní nutností

12. října 2018

Deník Právo - Rozhovor s ministrem zemědělství o suchu, výstavbě nových vodních nádrží, ale i současné komunikaci s Ministerstvem životního prostředí.

O čem se mluví

Jak zadržet vodu v urbanizovaném prostředí? Živou střechou nebo fasádou.

4. října 2018

Jednou z možností, jak dostat zeleň do měst jsou zelené střechy a fasády.